Brusinka – Vaccinium vitis-idaea L.

Brusinka

(Vaccinium vitis-idaea L.)

Lidové a jiné názvy
brusinka, brusinka pravá, kyselinka, červená borůvka, červený rybíz lesní, divoženčina bobule, ženská bobule, červený vřesovec, lesní víno, chladová bobule (v Rusku a Skandinávii, kde dozrává v mrazech), kurýrovka

Čeleď
Ericaceae (vřesovcovité)

Rod
Vaccinium

Druh
Vaccinium vitis-idaea L.

Zařazení
diuretikum, uroantiseptikum – antiseptikum močových cest, antioxidans, protizánětlivý prostředek, antibakteriální rostlina, imunostimulant, adstringens (stahující účinek), vitaminózní rostlina, digestivum, tonikum

Posvátná bobule i přírodní antibiotikum

Brusinka pravá (Vaccinium vitis-idaea) má za sebou opravdu bohatou historii. Tato nenápadná bobule se po staletí využívala jako léčivá rostlina, zdroj potravy i součást rituálů, a to zejména v severních a horských oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Díky svým antibakteriálním účinkům sloužily její kyselé plody nejen k léčbě, ale také jako přirozený konzervant v dobách, kdy se ještě neskladovalo v lednicích. Zároveň byla brusinka vnímaná jako symbol ženského zdraví a čistoty.

Už od pravěku lidé sbírali brusinky v lesích jako sezónní potravinu i přírodní lék. V tradiční ruské, finské a sibiřské medicíně hrála významnou roli při snižování horečky, dezinfekci močových cest a v boji proti kurdějím (díky obsahu vitaminu C). Při rekonvalescenci se doporučovala jako tonikum pro rychlejší zotavení. V Rusku se brusince přezdívalo „bobule carů“ – podávala se na dvorních hostinách jako delikatesa i lék. Brusinkový kvas, fermentovaný nápoj užívaný k osvěžení a při nemocech, je dodnes známým tradičním receptem. V Bělorusku a Litvě se věšely větvičky brusinek nad vchod do domu jako ochranný symbol.

Původní obyvatelé Severní Ameriky (např. Kríové, Algonkinové) používali brusinky k léčbě horečky a infekcí močových cest. Používali je také do směsi zvané „pemmikan“ (kombinace sušeného masa, tuku a bobulí), k ošetření poranění nebo jako barvivo.

V evropském lidovém léčitelství byly brusinky hojně využívané proti nachlazení, při horečce, zažívacích i ženských potížích. Brusinkový čaj nebo sirup se ve Skandinávii a Pobaltí připravoval hlavně ženám na podporu močových cest. V Německu a Rakousku se objevují recepty na brusinkový kompot, který se podával k masu – pro svou schopnost podporovat trávení.

Od 19. století se účinky brusinky začaly zkoumat na vědecké úrovni, především pro její schopnost bránit infekcím močového měchýře. Ve 20. století, s rozvojem fytoterapie a rostoucím zájmem o přírodní léčbu, byla brusinka oficiálně uznaná jako léčivá rostlina a zařazená do oficiálních lékopisů některých evropských zemí, například Německa nebo Ruska. Dnes se k ní stále více vracíme – a to zcela právem – jako k přírodní alternativě antibiotik při prevenci zánětů močových cest.

Kde roste brusinka a jaké má nároky na půdu

Tato nenápadná lesní rostlina, někdy označovaná také jako červená borůvka, je typická rostlina chladnějších oblastí severní polokoule. Najdeme ji především v severských a horských krajinách – daří se jí v evropské tajze, tundře, na rašeliništích i v kyselých borových lesích. Její výskyt je široký, ale vázaný na specifické podmínky. Roste volně ve Skandinávii, v Pobaltí, Alpách, Karpatech i v českých pohořích, jako jsou Šumava, Krkonoše a Jeseníky. Dále ji můžeme najít na Sibiři, Dálném východě, v Mongolsku, Japonsku, v Kanadě, na Aljašce i v severních státech USA (např. Maine nebo Minnesota).

Brusinka miluje jehličnaté a smíšené jehličnaté lesy (borovicové, smrkové). Vyhledává světlá stanoviště, ale snese i polostín. Daří se jí na vřesovištích, suchých a kyselých rašeliništích, na mýtinách a v podrostu borůvčí a vřesu. Najdeme ji i na kamenitých svazích v tundrových oblastech nebo na okrajích lesů. Na rozdíl od borůvek není tolik závislá na vlhkosti, ale potřebuje kyselou půdu s pH mezi 3,5 a 5,5. Je citlivá na vápno – jde o tzv. vápno-intolerantní rostlinu.

Díky své odolnosti proti chladu se brusinka řadí mezi nejmrazuvzdornější rostliny vůbec – snese i teploty pod –40 °C. V některých oblastech Skandinávie zůstává zelená dokonce i pod sněhem. Její listy přečkají zimu a začínají fotosyntetizovat hned po roztání sněhu.

Kromě volného výskytu se v posledních desetiletích začala brusinka také pěstovat komerčně, a to zejména ve Švédsku, Finsku, Norsku, Rusku, v pobaltských zemích, ale i v Kanadě, USA, Německu nebo v ČR (na Vysočině a v Jeseníkách). Pěstování brusinek se zaměřuje na odrůdy s většími plody a vyšší úrodností. Některé z nich dokonce plodí dvakrát ročně.

Malá, ale houževnatá. Jak brusinka vypadá

Nízký, stálezelený keřík z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae) dorůstá obvykle do výšky 10 až 30 cm, výjimečně až 40 cm. Jde o polokeř s plazivým dřevnatým stonkem, který se bohatě větví a rozrůstá do okolí pomocí podzemních oddenků. Právě díky tomu vytváří souvislé kolonie. Její růst je pomalý, zato dlouhověkost je výjimečná – může se dožít i několika desítek let.

Výhonky směřující vzhůru nesou vejčité až eliptické, 1–3 cm dlouhé listy, které jsou tmavě zelené, lesklé a kožovité. Spodní strana listu bývá světlejší a často posetá tmavými tečkami – sekrečními buňkami. Listy jsou celokrajné, mírně podvinuté a rostou střídavě.

Brusinka kvete od května do června – květy jsou uspořádány do hroznovitých květenství po 2 až 8 květech, mají zvonkovitý tvar a zbarvení od bílé po jemně růžovou. Typicky pětičetný květ je srostlý, jak je pro vřesovcovité rostliny běžné. O opylení se starají včely a čmeláci.

Plody jsou kulaté, hladké a sytě červené bobule o průměru 5–10 mm. Jejich chuť je výrazně kyselá, svíravá, někdy s lehce nahořklým podtónem díky obsahu tříslovin. Dozrávají v srpnu až září, ale některé keříky dávají druhou úrodu i na podzim. Plody mohou na rostlině vydržet i přes zimu (tzv. „zimní brusinky“).

Které části brusinky se využívají

Plod (Fructus) – čerstvý, sušený nebo zpracovaný do šťávy, džemů či extraktů. Je nejčastěji používanou částí brusinky. Pomáhá zpevňovat cévy, podporuje imunitní systém a působí antibakteriálně i protizánětlivě. Díky specifickým látkám zabraňuje přichycení bakterií ke stěně močového měchýře, proto se brusinky často doporučují při prevenci zánětů močových cest. Kromě toho mají i lehce močopudný a detoxikační účinek.
List (Folium) – sušené listy brusinky se používají hlavně k přípravě čajů nebo extraktů. Působí výrazně močopudně a dezinfekčně, proto se využívají při akutních potížích s močovým ústrojím. Pomáhají také při lehkém průjmu, zánětech sliznic, otocích nebo revmatismu. Dlouhodobé užívání listů však není vhodné kvůli obsahu arbutinu. Čaj z listů se nedoporučuje těhotným ženám.
Semena – jsou obsažena v plodech a samostatně se neužívají. Obsahují však brusinkový olej, který se v kosmetice někdy extrahuje pro vysoký obsah antioxidantů a mastných kyselin (omega-3, omega-6).
Kořen – používá se zcela výjimečně, a to převážně v ruské lidové medicíně.

Flavonoidy, arbutin i vitamíny. Účinné látky v brusince a jejich působení

Brusinka pravá je bohatým zdrojem bioaktivních látek s prokazatelnými antibakteriálními, antioxidačními, protizánětlivými a močopudnými účinky. Různé části rostliny – především plody a listy – obsahují rozdílná spektra těchto účinných složek.

Plody

Flavonoidy a polyfenoly (např. kvercetin, myricetin) – působí jako antioxidanty a tlumí zánětlivé procesy.
Proanthokyanidiny typu A – hlavní účinná látka, která brání bakteriím (zejména E. coli) v přichycení ke stěně močového měchýře. Unikátní vlastnost brusinky!
Vitamin C, A, E – podporují imunitu, chrání cévy a pomáhají zpomalovat stárnutí buněk.
Organické kyseliny (kyselina benzoová – přírodní konzervant, kyselina jablečná a citronová) – mají antimikrobiální účinek a dávají plodům charakteristickou nakyslou chuť.
Vláknina a pektiny – zlepšují trávení, vážou toxiny a působí mírně projímavě.

Listy

Arbutin (glykosid) – v organismu se mění na hydrochinon, který má dezinfekční účinek na močové cesty
Třísloviny (taniny) – mají stahující a protizánětlivý účinek na sliznice, pomáhají při lehkém průjmu.
Flavonoidy – (např. kvercetin, rutin) – působí protizánětlivě a antioxidačně.
Fenolové kyseliny (např. chlorogenová) – podporují antimikrobiální a antioxidační působení.

Další obsažené látky

Resveratrol – v menším množství, působí jako antioxidant a podporuje činnost srdce.
Minerály (mangan, železo, hořčík) – důležité pro metabolismus a krvetvorbu.
Xantofyly – rostlinná barviva s ochranným účinkem proti oxidačnímu stresu.

Jaké má brusinka účinky na zdraví

Léčivé účinky brusinky se nejvíce uplatňují v oblasti močových cest, podpory imunity a trávení – a to jak při prevenci, tak při akutních potížích. Zatímco plody se doporučují spíše k dlouhodobému a preventivnímu užívání, listy se nasazují krátkodobě a cíleně při konkrétních potížích.

Preventivní působení proti infekcím močových cest

Proanthokyanidiny typu A brání bakteriím (zejména E. coli) v přichycení ke stěně močového měchýře. Podporují tak vylučování patogenů močí bez použití antibiotik. Doporučeno zejména při opakovaných zánětech močového měchýře, u žen se sklonem k infekcím po pohlavním styku, při menopauze. Užívat brusinky v těhotenství (ve formě plodů a v přiměřeném množství) je považováno za bezpečné.

Podpora imunity

Díky vysokému obsahu vitaminu C, flavonoidů a kyseliny benzoové podporuje obranyschopnost, pomáhá při nachlazení a přispívá k celkovému posílení organismu.

Antioxidační působení

Brusinka chrání buňky před oxidačním stresem, čímž zpomaluje stárnutí, podporuje kardiovaskulární zdraví a napomáhá regeneraci organismu po zátěži nebo nemoci.

Účinky na trávení

Díky organickým kyselinám a pektinům podporuje peristaltiku střev, přispívá k očistě trávicího traktu. Působí mírně projímavě a detoxikačně.

Adstringentní (stahující) účinky

Třísloviny obsažené v brusince pomáhají při lehčím průjmu, při podráždění žaludku a střev, při zánětech ústní dutiny a dásní (např. ve formě výplachů).

Při nachlazení a chřipce

Tradičně ve formě sirupu jako podpůrný prostředek při nachlazení. Její antiseptické látky a vysoký obsah antioxidantů pomáhají mírnit příznaky infekcí.

Zlepšení stavu dásní a ústní dutiny

Má antiseptické účinky, které přispívají ke zlepšení stavu dásní a úlevě při zánětech v ústech.

Regenerace po nemoci

Brusinka je vítaným pomocníkem díky bohatému obsahu antioxidantů a minerálů.

Správné užívání brusinky pro co nejlepší účinek

Aby bylo možné z brusinky vytěžit co nejvíce léčivých účinků, je důležité dbát na správnou formu, dávkování, kvalitu a režim užívání.

Užití plodů (preventivní a dlouhodobé)

Nejúčinnější je koncentrovaný extrakt (např. v kapslích nebo ve formě šťávy) či mrazem sušené plody (lyofilizované), které zachovávají obsah proanthokyanidinů. Doporučená denní dávka brusinkového extraktu se pohybuje v rozmezí 300–500 mg standardizovaného extraktu v kapslích, případně 150–200 ml šťávy 1–2krát denně. Pro preventivní účinky je vhodné užívat brusinku dlouhodobě – ideálně po dobu 4 až 8 týdnů. V případě potřeby lze kúru opakovat. Současně je důležité dodržovat dostatečný pitný režim, ideálně 2–3 litry tekutin denně, aby docházelo k pravidelnému vyplachování močových cest. Účinky brusinky lze podpořit kombinací s dalšími bylinami, jako je lichořeřišnice, kopřiva, zlatobýl nebo s užíváním probiotik. Nejvhodnější je brusinku užívat mezi jídly nebo nalačno, kdy je zajištěna nejlepší vstřebatelnost účinných látek.

Užití listů (krátkodobé a cílené)

Listy brusinky se nejčastěji užívají ve formě čaje nebo odvaru. Doporučuje se zalít 1–2 lžičky sušených listů 250 ml vroucí vody a nechat 10–15 minut louhovat. Pije se 2–3krát denně, ideálně mezi jídly nebo před spaním. Užívání by nemělo přesáhnout 7 až 10 dní kvůli obsahu arbutinu – poté je nutná pauza. Čaj z listů lze kombinovat s dalšími močopudnými a antiseptickými bylinami, jako je bříza, přeslička nebo medvědice.

Nežádoucí účinky. Kdy může brusinka uškodit?

Brusinka je obecně považována za bezpečnou rostlinu, zejména její plody, které jsou vhodné i pro dlouhodobé užívání. Zvýšené opatrnosti je však třeba u listů, které obsahují aktivní látku arbutin – ta může při nevhodném nebo dlouhodobém použití způsobit komplikace.

Plody

Mezi možné nežádoucí účinky patří pálení žáhy / podráždění žaludku, především při větším množství, kvůli vysokému obsahu organických kyselin (např. kys. benzoové). U citlivých osob se výjimečně mohou objevit kožní reakce, jako je vyrážka či svědění, nebo zažívací potíže. Při běžné konzumaci jsou však brusinky velmi bezpečné a vhodné i pro děti, těhotné ženy a seniory.

Listy

Hlavní riziko při užívání listů představuje arbutin, který se v těle metabolizuje na hydrochinon. Ten sice působí antibakteriálně, ale má i potenciálně toxické účinky, a to při dlouhodobém nebo nesprávném užívání (podráždění močových cest, bolesti břicha nebo nevolnost). Užívání se nedoporučuje ani dětem do 12 let a osobám s onemocněním jater či ledvin. Riziko mohou představovat i přecitlivělost na hydrochinon nebo třísloviny.

Interakce brusinky s léky

Při užívání brusinky je vhodné zohlednit možné interakce s některými léky, především v případě dlouhodobého užívání koncentrovaných forem (extraktů, čajů z listu). Doporučuje se konzultovat užívání s lékařem zejména tehdy, pokud současně užíváte:

diuretika (močopudné léky),
antibiotika,
léky zatěžující játra,
antikoagulancia (léky na ředění krve).

Brusinka může mírně ovlivnit účinek antikoagulancií, a to zejména kvůli obsahu vitaminu K a některých organických kyselin, které mohou ovlivnit srážlivost krve. U citlivějších osob nebo při kombinaci s dalšími přípravky je tedy na místě zvýšená pozornost a případná úprava dávkování po dohodě s lékařem.

Toxicita brusinky a rizika při užívání listů

Plody brusinky jsou považovány za bezpečné i při dlouhodobém užívání – nejeví žádnou známou toxicitu. Jsou běžnou součástí stravy a vhodné i pro děti, seniory nebo těhotné ženy. Předávkování běžnou konzumací prakticky nehrozí.

Opatrnost je však na místě u listů, jak bylo uvedeno výše. Obsahují látky, které mohou při dlouhodobém nebo nadměrném užívání zatěžovat játra, ledviny i močový měchýř. U rizikových skupin (např. osob s onemocněním těchto orgánů nebo těhotných žen) není dlouhodobé užívání doporučeno.

Z výzkumů vyplývá, že hydrochinon může mít při vysokých dávkách cytotoxické a genotoxické účinky. V běžných dávkách při krátkodobém užití – například formou čaje z listů po dobu 7 až 10 dní – však riziko toxického účinku není považováno za relevantní.

Folklor, víra i tradice spojené s brusinkou

„Vitis-idaea" pochází z latiny a znamená vinná réva z Idy. Odkazuje na starověkou horu Ida na Krétě. Rostlina tam sice neroste, ale název zní poeticky.
V severských kulturách se brusinkový sirup podával dětem i starým lidem jako zimní elixír.
Staří Slované věřili, že brusinkové houští chrání před zlými duchy lesa.
Ve švédské kuchyni je brusinkový džem tradiční přílohou k masovým kuličkám (köttbullar). Díky své kyselosti vyvažuje mastné pokrmy a podporuje trávení.
Lesní víly prý brusinku pěstují jako dar pro ženy, protože čistí tělo a krev.
Indiáni v Kanadě používali brusinkovou pastu k ošetření ran a popálenin.

Jednoduché recepty pro zdraví i chuť

Brusinkový sirup proti nachlazení

Ingredience: 500 g čerstvých brusinek, 300 ml vody, 150 g medu

Postup: Brusinky vařte 10 minut, poté rozmixujte, přeceďte a oslaďte medem. Sirup uchovávejte v chladu.

Brusinkový džem bez vaření

Ingredience: 250 g brusinek, 100 g medu, 1 lžíce citronové šťávy

Postup: Vše rozmixujte dohladka a uložte do čistých skleniček v lednici. Výborný k sýrům nebo jen tak na lžičku.

Pročišťující brusinková šťáva

Ingredience: 1 hrnek čerstvých nebo sušených brusinek, 500 ml vody

Příprava: Povařte 15 minut, sceďte a případně oslaďte medem. Pijte ráno vlažné – pro podporu močových cest.

Brusinkový čaj (z listu) při cystitidě

Ingredience: 1 lžička sušených listů, 250 ml vroucí vody

Příprava: Louhujte pod pokličkou 10–15 minut, sceďte. Pijte 2–3krát denně po dobu 7–10 dní. Nepřekračujte doporučenou délku užívání.

Posilující kaše s brusinkami

Ingredience: 2 lžíce ovesných vloček, 150 ml rostlinného mléka, 1 lžíce sušených brusinek, 1 lžička lněného semínka, špetka skořice, med na dochucení

Příprava: Vločky vařte s mlékem a brusinkami, poté přidejte lněné semínko, skořici a dochuťte medem. Podporuje trávení, čistí krev a posiluje srdce.

Byliny s podobnými účinky

Medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi): nejsilnější rostlinný dezinfekční prostředek močových cest. Obsahuje vysoké množství arbutinu, stejně jako list brusinky. Působí při akutních zánětech močového měchýře. Není vhodná pro těhotné a k dlouhodobému užívání.
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus): přírodní antibiotikum. Působí proti bakteriím a virům v močových i dýchacích cestách. Vhodná k dlouhodobějšímu užívání v kapičkách nebo tabletách. Ve spojení s brusinkou se jejich účinky vzájemně posilují.
Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea): močopudný a protizánětlivý. Pomáhá vyplachovat močové cesty, snižuje podráždění. Vhodný při písku v močovém měchýři, lehkých zánětech a prevenci. Uklidňuje sliznice a podporuje hojení.
Bříza bělokorá (Betula pendula): List břízy působí jako přírodní diuretikum. Podporuje detoxikaci a odvodnění a je vhodná při infekcích i zánětech ledvin. V kombinaci s brusinkou pomáhá účinněji čistit močové cesty.
Přeslička rolní (Equisetum arvense): Výrazně močopudná bylina, bohatá na křemík. Zpevňuje stěny močových cest, podporuje regeneraci sliznic. Často se doporučuje jako doplněk k brusince při dlouhodobé péči o močový trakt.
Maliník a ostružiník (Rubus spp.) – listy: Obsahují třísloviny podobně jako list brusinky. Jsou vhodné při průjmech, zánětech sliznic a bolestivé menstruaci. Díky jemnějšímu účinku jsou vhodné i pro děti a k delšímu užívání.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica): Podporuje činnost ledvin a močových cest, pomáhá detoxikovat krev. Obsahuje řadu vitamínů a minerálů, posiluje organismus celkově. Vhodná v období rekonvalescence nebo při oslabené imunitě.

V textu byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:

Lingonberry (Vaccinium vitis-idaea L.) Fruit as a Source of Bioactive Compounds with Health-Promoting Effects-A Review.
Kowalska K. Int J Mol Sci. 2021 May 12;22(10):5126. doi: 10.3390/ijms22105126. PMID: 34066191

Lingonberry (Vaccinium vitis-idaea L.) Fruit Phenolic Bioactivities-A Review of In Vitro and In Vivo Human Studies.
Pärnänen P, Niikko S, Lähteenmäki H, Räisänen IT, Tervahartiala T, Sorsa T, Ranki A. Microorganisms. 2024 Sep 6;12(9):1850. doi: 10.3390/microorganisms12091850. PMID: 39338523

Development and characterization of a Vaccinium vitis-idaea liposomal gel for the treatment of atopic dermatitis.
Zhang Z, Huo J, Feng L, Wang J, Fan X, Wang W. Drug Dev Ind Pharm. 2025 Mar;51(3):273-283. doi: 10.1080/03639045.2025.2467857. Epub 2025 Feb 21. PMID: 39957257

Lingonberry (Vaccinium vitis-idaea L.) Interact With Lachnum pygmaeum to Mitigate Drought and Promote Growth.
Lou H, Guo C, Fan B, Fu R, Su H, Zhang J, Sun L. Front Plant Sci. 2022 Jun 9;13:920338. doi: 10.3389/fpls.2022.920338. eCollection 2022. PMID: 35755649

Vaccinium vitis-idaea L. Fruits: Chromatographic Analysis of Seasonal and Geographical Variation in Bioactive Compounds.
Vilkickyte G, Raudone L. Foods. 2021 Sep 22;10(10):2243. doi: 10.3390/foods10102243. PMID: 34681292

Proanthocyanidins from Vaccinium vitis-idaea L. Leaves: Perspectives in Wound Healing and Designing for Topical Delivery.
Vilkickyte G, Zilius M, Petrikaite V, Raudone L. Plants (Basel). 2022 Oct 5;11(19):2615. doi: 10.3390/plants11192615. PMID: 36235484

Exploring Vaccinium vitis-idaea L. as a potential source of therapeutic agents: antimicrobial, antioxidant, and anti-inflammatory activities of extracts and fractions.
Vilkickyte G, Petrikaite V, Pukalskas A, Sipailiene A, Raudone L. J Ethnopharmacol. 2022 Jun 28;292:115207. doi: 10.1016/j.jep.2022.115207. Epub 2022 Mar 17. PMID: 35306039

Bioactive Phenolic Compounds from Lingonberry (Vaccinium vitis-idaea L.): Extraction, Chemical Characterization, Fractionation and Cellular Antioxidant Activity.
Kostka T, Ostberg-Potthoff JJ, Stärke J, Guigas C, Matsugo S, Mirčeski V, Stojanov L, Veličkovska SK, Winterhalter P, Esatbeyoglu T. Antioxidants (Basel). 2022 Feb 26;11(3):467. doi: 10.3390/antiox11030467. PMID: 35326117

Phenolic Fractions from Vaccinium vitis-idaea L. and Their Antioxidant and Anticancer Activities Assessment.
Vilkickyte G, Raudone L, Petrikaite V. Antioxidants (Basel). 2020 Dec 11;9(12):1261. doi: 10.3390/antiox9121261. PMID: 33322638

Comprehensive phytochemical analysis of lingonberry (Vaccinium vitis-idaea L.) from different regions of China and their potential antioxidant and antiproliferative activities.
Xu J, Yang H, Nie C, Wang T, Qin X, Yang J, Chang Y, Nie S, Fu Y. RSC Adv. 2023 Oct 9;13(42):29438-29449. doi: 10.1039/d3ra05698h. eCollection 2023 Oct 4. PMID: 37818259

Effects of Lingonberry (Vaccinium vitis-idaea L.) Supplementation on Hepatic Gene Expression in High-Fat Diet Fed Mice.
Ryyti R, Pemmari A, Peltola R, Hämäläinen M, Moilanen E. Nutrients. 2021 Oct 21;13(11):3693. doi: 10.3390/nu13113693. PMID: 34835949

Fractionation and Characterization of Triterpenoids from Vaccinium vitis-idaea L. Cuticular Waxes and Their Potential as Anticancer Agents.
Vilkickyte G, Petrikaite V, Marksa M, Ivanauskas L, Jakstas V, Raudone L. Antioxidants (Basel). 2023 Feb 12;12(2):465. doi: 10.3390/antiox12020465. PMID: 36830023

ROS Modulating Effects of Lingonberry (Vaccinium vitis-idaea L.) Polyphenols on Obese Adipocyte Hypertrophy and Vascular Endothelial Dysfunction.
Kowalska K, Dembczyński R, Gołąbek A, Olkowicz M, Olejnik A. Nutrients. 2021 Mar 9;13(3):885. doi: 10.3390/nu13030885. PMID: 33803343

Phenological and Geographical Effects on Phenolic and Triterpenoid Content in Vaccinium vitis-idaea L. Leaves.
Vilkickyte G, Raudone L. Plants (Basel). 2021 Sep 23;10(10):1986. doi: 10.3390/plants10101986. PMID: 34685794

Beneficial effects of lingonberry (Vaccinium vitis-idaea L.) supplementation on metabolic and inflammatory adverse effects induced by high-fat diet in a mouse model of obesity.
Ryyti R, Hämäläinen M, Peltola R, Moilanen E. PLoS One. 2020 May 7;15(5):e0232605. doi: 10.1371/journal.pone.0232605. eCollection 2020. PMID: 32379797

Antioxidant Activity, Formulation, Optimization and Characterization of an Oil-in-Water Nanoemulsion Loaded with Lingonberry (Vaccinium vitis-idaea L.) Leaves Polyphenol Extract.
Wang S, Cheng Y, Wang J, Ding M, Fan Z. Foods. 2023 Nov 24;12(23):4256. doi: 10.3390/foods12234256. PMID: 38231701

Influence of enzymatic treatment on the chemical composition of lingonberry (Vaccinium vitis-idaea) juice.
Marsol-Vall A, Kelanne N, Nuutinen A, Yang B, Laaksonen O. Food Chem. 2021 Mar 1;339:128052. doi: 10.1016/j.foodchem.2020.128052. Epub 2020 Sep 10. PMID: 33152863

Host species shape the community structure of culturable endophytes in fruits of wild berry species (Vaccinium myrtillus L., Empetrum nigrum L. and Vaccinium vitis-idaea L.).
Nguyen MP, Lehosmaa K, Martz F, Koskimäki JJ, Pirttilä AM, Häggman H. FEMS Microbiol Ecol. 2021 Jul 20;97(8):fiab097. doi: 10.1093/femsec/fiab097. PMID: 34251452

Anticancer Effects of Lingonberry and Bilberry on Digestive Tract Cancers.
Onali T, Kivimäki A, Mauramo M, Salo T, Korpela R. Antioxidants (Basel). 2021 May 26;10(6):850. doi: 10.3390/antiox10060850. PMID: 34073356

Oral Anti-Inflammatory and Symbiotic Effects of Fermented Lingonberry Juice-Potential Benefits in IBD.
Pärnänen P, Räisänen IT, Sorsa T. Nutrients. 2024 Aug 29;16(17):2896. doi: 10.3390/nu16172896. PMID: 39275212

Distinct microbial communities associated with health-relevant wild berries.
Vepštaitė-Monstavičė I, Lukša J, Strazdaitė-Žielienė Ž, Serva S, Servienė E. Environ Microbiol Rep. 2024 Dec;16(6):e70048. doi: 10.1111/1758-2229.70048. PMID: 39540551

Antiaging effect of anthocyanin extracts from bilberry on natural or UV-treated male Drosophila melanogaster.
Zhang G, Dai X. Curr Res Food Sci. 2022 Sep 19;5:1640-1648. doi: 10.1016/j.crfs.2022.09.015. eCollection 2022. PMID: 36187878

Vascular plants and mosses as bioindicators of variability of the coastal pine forest (Empetro nigri-Pinetum).
Wolski GJ, Sobisz Z, Mitka J, Kruk A, Jukonienė I, Popiela A. Sci Rep. 2024 Jan 2;14(1):76. doi: 10.1038/s41598-023-50189-y. PMID: 38167576

Lingonberry Anthocyanins Inhibit Hepatic Stellate Cell Activation and Liver Fibrosis via TGFβ/Smad/ERK Signaling Pathway.
Zhang G, Jiang Y, Liu X, Deng Y, Wei B, Shi L. J Agric Food Chem. 2021 Nov 17;69(45):13546-13556. doi: 10.1021/acs.jafc.1c05384. Epub 2021 Nov 4. PMID: 34735147

Lingonberry Improves Non-Alcoholic Fatty Liver Disease by Reducing Hepatic Lipid Accumulation, Oxidative Stress and Inflammatory Response.
Madduma Hewage S, Prashar S, O K, Siow YL. Antioxidants (Basel). 2021 Apr 6;10(4):565. doi: 10.3390/antiox10040565. PMID: 33917360