🛒 Objevte AKCE TÝDNE a ušetřete až 40 % u vybraných produktů. 💸
Registrace

Co se děje v kloubech ještě předtím, než přijde omezení pohybu?

Klouby patří k nejvíce zatěžovaným systémům lidského těla. Nesou váhu, přenášejí sílu, tlumí nárazy a každý den se přizpůsobují tomu, jak sedíme, chodíme, cvičíme nebo odpočíváme. S přibývajícím věkem, sedavým způsobem života i změnami ve stravování proto začínají být stále častějším tématem. Potíže s pohybovým aparátem dnes řeší i lidé ve středním věku, kteří tráví dlouhé hodiny u počítače, málo mění polohu během dne a přetížení začnou vnímat až tehdy, kdy se ozve bolest.

 

Kloub jako propojený systém

To, co běžně nazýváme kloubem, není jediný bod v těle. Jde o celek, ve kterém spolupracuje několik vrstev a tkání.

Chrupavka

Umožňuje hladký pohyb a pomáhá rozkládat tlak při zátěži. Zároveň funguje jako pružný hydrogel díky proteoglykanům, tedy látkám, které na sebe vážou vodu a pomáhají chrupavce zachovat pružnost i schopnost tlumit nárazy. Navíc neobsahuje cévy, a proto se nevyživuje stejným způsobem jako většina ostatních tkání. Potřebné látky se do ní dostávají především díky pohybu a střídání tlaku a uvolnění. Každý krok tak v určitém smyslu funguje jako pumpa.

Synoviální tekutina

Funguje jako přirozené biologické mazivo. Pomáhá snižovat tření v kloubu, tlumit nárazy a podílí se i na výživě chrupavky.

Synoviální membrána

Vnitřní výstelka kloubu, se stará o prostředí uvnitř kloubu a produkuje právě synoviální tekutinu. Když je podrážděná, může se podílet na vzniku zánětu, otoku i ranní ztuhlosti.

Kost pod chrupavkou (subchondrální kost)

Nese velkou část zátěže a reaguje na dlouhodobé přetížení. Na rozdíl od chrupavky je bohatě zásobená cévami i nervy, a právě proto může být jedním ze zdrojů bolesti.

Vazy, šlachy

Pomáhají držet kloub stabilní a vedou pohyb správným směrem.

Svaly

Svaly v okolí tvoří důležitou oporu celého systému – dobře zapojené a dostatečně silné svaly pomáhají rozkládat síly tak, aby se kloub nepřetěžoval jen v jednom místě.

Klouby_vnitrni_nakres

 

Odkud se bere bolest kloubů

Důležitým faktem je, že chrupavka sama o sobě nebolí, protože neobsahuje nervy. Když se tedy objeví bolest kloubů, její zdroj bývá často jinde.

  • Velkou roli hraje synoviální membrána. Když je podrážděná nebo zanícená, zhoršuje se kvalita synoviální tekutiny, uvnitř kloubu se zvyšuje zánětlivá aktivita a častěji se objevuje otok, ranní ztuhlost nebo pocit větší citlivosti při pohybu. Zánět tak ovlivňuje nejen pohodlí při chůzi nebo při zátěži, ale i prostředí, ve kterém se kloub pohybuje.
  • Významným zdrojem bolesti bývá také kost pod chrupavkou. Na rozdíl od chrupavky je dobře zásobená cévami i nervy, reaguje na přetížení a při dlouhodobé zátěži v ní mohou vznikat drobné změny, které se podílejí na horší biomechanice kloubu.

Základní souvislosti, které se týkají stavby kloubu a jeho každodenní zátěže, jsme podrobněji rozebrali také v článku Kdy jste naposledy mysleli na své klouby?

 

Co může odhalit včasné vyšetření kloubu

Rentgen patří k základním vyšetřením, ale neukáže všechno. Zachytí hlavně pokročilejší kostní nález, například zúžení kloubní štěrbiny nebo úpravy tvaru kosti. Hůř ale odhalí první změny v kloubu, protože chrupavku ani další měkké tkáně přímo nezobrazuje.

Proto se při podezření na počínající obtíže využívá také magnetická rezonance. Ta dokáže zobrazit chrupavku, kloubní výstelku, kost pod chrupavkou i další struktury uvnitř kloubu, které běžný rentgen neukáže.

„Do budoucna se mluví také o biomarkerech, tedy ukazatelích v krvi nebo dalších tělních tekutinách, které by mohly na potíže upozornit ještě dřív, než budou patrné na snímcích. Časné odhalení má velký význam, protože dává větší prostor zpomalit další vývoj potíží,“ doplňuje Jiří Pantůček.

Ne všechno se ukáže na snímku

Při potížích s klouby nerozhoduje jen zobrazovací vyšetření. Lékař nebo fyzioterapeut může sledovat i to, jak člověk chodí, dřepuje nebo drží stabilitu. V praxi se využívají například testy stability kyčlí, kontrola osy kolene při sestupu, hodnocení dřepu, analýza chůze nebo testy svalové síly. I takové vyšetření může napovědět, kde vzniká přetížení a proč kloub bolí.

 

Artróza začíná dřív, než ji zachytí běžný rentgen

Artróza bývala dlouho popisována hlavně jako důsledek opotřebení. Současný pohled je širší. Stále víc se ukazuje, že důležitou roli hraje i zánětlivé a metabolické prostředí uvnitř kloubu. Vliv mají také drobná opakovaná poškození kloubu, přetížení, horší mechanika pohybu, nadváha, nižší svalová opora i celkový zánětlivý profil organismu.

K jakým změnám v kloubu postupně dochází

Když je kloub dlouhodobě pod tlakem, začnou poškozené buňky chrupavky spouštět zánětlivé děje. Zvyšuje se tvorba látek, které podporují rozpad kloubní hmoty, zatímco schopnost chrupavky udržet si pružnost a regenerovat se slábne. Zhoršuje se i kvalita synoviální tekutiny, která pak kloub méně chrání před třením. Současně reaguje také kost pod chrupavkou, kde mohou vznikat drobné změny spojené s bolestí a horší biomechanikou.

Důležitost včasné diagnostiky

Časná artróza ještě nemusí znamenat výrazné poškození chrupavky. Obtíže se v tomto období často vážou spíše k zánětu kloubní výstelky a ke změnám v kosti pod chrupavkou. O to důležitější je zachytit tyto změny včas, kdy je ještě možné průběh onemocnění lépe ovlivnit.

Věděli jste, že… Artróza patří mezi nejrychleji rostoucí muskuloskeletální onemocnění a zároveň nejčastější onemocnění pohybového aparátu v Evropě?

Klouby_koleno

 

Klouby, zánět a mikrobiom. Souvislost, která přitahuje pozornost výzkumu

Jedním z novějších směrů výzkumu je vztah mezi střevním mikrobiomem a zdravím kloubů. Stále častěji se ukazuje, že stav střev může ovlivňovat míru zánětlivé zátěže v těle, a tím i prostředí, ve kterém klouby fungují. Když rovnováha ve střevě není v pořádku, může se zánět v organismu snáz udržovat.

„Zajímavé je i to, že látky vznikající ve střevě mohou ovlivňovat samotnou chrupavku. I proto se dnes mikrobiom začíná vnímat jako jeden z faktorů, které mohou vstupovat do rozvoje artrózy, vysvětluje Jiří Pantůček. Pozornost se obrací také k probiotikům, protože se zkoumá jejich vztah k nižší bolestivosti, lepšímu pohybu a ke zklidnění zánětlivé aktivity v těle.

 

Pohyb jako výživa kloubů. Záleží na pravidelnosti i technice

Lidské tělo bylo po tisíce let formováno pro pravidelný pohyb. Dnešní režim je často opačný. Dlouhé sezení, minimum změn polohy a nárazová fyzická aktivita vytvářejí pro klouby velmi zvláštní kombinaci. Kloub nemá dostatek přirozeného, plynulého pohybu, současně ale dostává prudké dávky zátěže.

„To se týká i lidí, kteří se považují za aktivní. Dvě intenzivní lekce týdně samy o sobě nevyrovnají deset hodin denně v sedě. Pro klouby bývá důležitější pravidelnost než nárazový výkon,“ upozorňuje Jiří Pantůček. Význam má chůze, práce s pohybovým stereotypem, mobilita kyčlí a kotníků i dobrá svalová souhra.

Mimořádně důležitou roli hrají svaly. Silné a dobře zapojené svalové skupiny pomáhají rozkládat zátěž a odlehčovat kloubním strukturám. Naopak oslabené hýždě, slabší střed těla nebo horší stabilita dolních končetin vedou k tomu, že se tlak v kloubu přenáší méně rovnoměrně. V praxi to pak může znamenat větší přetížení kolen, kyčlí i bederní páteře.

Významné místo má i fyzioterapie, která patří k nejdůležitějším nefarmakologickým přístupům v péči o klouby. Nesoustředí se jen na úlevu od bolesti, ale také na zvýšení svalové síly, korekci pohybových stereotypů, zlepšení stability a snížení zatížení kloubu.

Klouby_ukazatel

 

Co kloubům v dnešní době ubírá na kondici nejrychleji

Největší zátěž pro klouby bývá obecně spojována s vysokým věkem. Ve skutečnosti se na jejich stavu často podepisuje spíš dlouhodobý životní režim.

  • Velkou roli hraje nadváha, protože každý kilogram navíc zvyšuje mechanickou zátěž zejména na kolenní klouby.
  • Důležitý je i způsob pohybu, nesprávná osa dolních končetin, opakovaná jednostranná zátěž nebo drobná opakovaně vznikající poškození tkání kloubu, která se postupně sčítají.
  • Vedle mechanického přetížení vstupuje do hry i zánětlivé prostředí. Své dělá chronický stres, nedostatek spánku, jídelníček chudý na ochranné rostlinné látky i celkově nižší pestrost stravy. Klouby totiž nefungují odděleně od zbytku organismu.

Důležitou součástí skládanky bývá i stres. Dlouhodobé napětí může přispívat k vyšší svalové tenzi, horší regeneraci i k prostředí, které zánětlivým dějům nahrává.

 

Signály, které nám mohou napovědět

Krátkodobé přetížení po túře nebo po nezvyklé fyzické aktivitě ještě nemusí znamenat nic zásadního. Pozornost si zaslouží spíš situace, kdy se obtíže opakují, vracejí se po ránu, přidává se pocit ztuhlosti, otok, omezení rozsahu pohybu nebo bolest při běžných denních činnostech. Tehdy bývá rozumné nepodceňovat signály a zaměřit se na příčinu včas. Dobrá zpráva je, že klouby velmi citlivě reagují i na pozitivní změny. Včasná pozornost dává větší prostor pro úpravu pohybových návyků i celkového životního režimu.

 

 

Zdroje:
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11119992/

https://www.nature.com/articles/s41413-021-00147-z

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/39490728/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38678155/

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10199279/