Detoxikace a lymfatický systém. Když tělo zpomalí a vy nevíte proč
Detoxikace je přirozený biologický proces, který v těle probíhá nepřetržitě. Organismus se díky němu vyrovnává s látkami z prostředí, stravy i s vlastními metabolickými odpady. Podílejí se na něm játra, ledviny, střeva, plíce, kůže i lymfatický systém. Pokud jednotlivé kroky nenavazují plynule, může organismus působit přetíženě. Jakou roli v tomto procesu hraje lymfa, proč nestačí zaměřit se jen na krátkodobou očistu a jak k detoxikaci přistupovat s rozumem? Souvislost s naším životním stylem nám mnohé napoví.
Proč může mít tělo pocit přetížení
V průběhu života se organismus setkává s řadou látek a vlivů, se kterými musí průběžně pracovat. Patří mezi ně znečištěné životní prostředí, méně kvalitní strava související mimo jiné s používáním pesticidů, zbytky léčivých látek po užívání léků, alkohol, ale také každodenní stres nebo dlouhodobě nekvalitní spánek. Každý z těchto faktorů může představovat určitou zátěž, zvlášť pokud se jich v čase kumuluje více.
Samotná přítomnost těchto vlivů či látek ještě nemusí znamenat problém. Důležitější je, jak na ně tělo dokáže reagovat a zda má prostor je průběžně zpracovávat. „Největší problém dnešní doby není to, že jsme zaneseni toxiny. Největší problém je, že žijeme, jako by detoxikační systém těla byl nevyčerpatelný,“ upozorňuje Jiří Pantůček.
O detoxikaci se častěji mluví na jaře a na podzim. Jaro přichází po zimním období, které bývá spojené s menší pohybovou aktivitou, těžší stravou a nižším příjmem čerstvých zdrojů vitaminů a minerálních látek. Podzim zase přináší potřebu věnovat větší pozornost celkové odolnosti organismu a každodenním návykům, které ji podporují.
Právě v obdobích, kdy se zátěže nasčítají a tělo má méně prostoru na regeneraci, si člověk může začít všímat některých projevů:
- únava,
- skleslost,
- nedostatek životní energie,
- zažívací potíže,
- zpomalený metabolismus,
- častá bolest hlavy.
Co znamená detoxikace z pohledu těla
Detoxikace bývá často spojována s krátkodobými kúrami, změnou jídelníčku nebo konkrétními produkty. Z pohledu organismu však jde o soubor fyziologických procesů, které probíhají neustále, bez ohledu na to, zda jim věnujeme pozornost.
Tělo průběžně zpracovává a odvádí látky, které už nepotřebuje. Pro tyto cizorodé látky se používá označení xenobiotika. „Tělo je pro tyto procesy vybavené. My bychom mu ale měli pomoci vytvářet takové podmínky, ve kterých mohou tyto procesy fungovat plynule“, doplňuje Jiří Pantůček.
Jak detoxikace probíhá?
Procesy, při kterých organismus postupně upravuje a odvádí cizorodé látky i vlastní metabolické odpady, lze zjednodušeně rozdělit do tří navazujících fází.
1. Přeměna
Tělo, především játra, upravuje látky tak, aby s nimi mohlo dále pracovat. Řada z nich je rozpustná v tucích, a proto nemohou být z těla snadno vyloučeny. V této fázi dochází k jejich úpravě pomocí enzymů, které v těle řídí chemické reakce a připravují látky na další zpracování.
2. Navázání (konjugace)
Na upravené látky se vážou další složky, například glutathion, síran nebo methyl. Jde o přirozené součásti biochemických procesů, které si organismus vytváří a využívá je jako nosiče, aby s upravenými látkami mohl dál pracovat. Navázáním těchto složek jsou původně hůře zpracovatelné látky lépe rozpustné ve vodě a připravené na další krok.
3. Vyloučení
Upravené látky jsou z těla odváděny ven. Část z nich odchází žlučí do střeva a následně se vylučuje stolicí, jiná část se dostává přes ledviny do moči. Svou dílčí roli mají také plíce a kůže. Tato fáze rozhoduje o tom, zda proces proběhne kompletně, nebo zda se část látek může v organismu znovu objevit.
Kde v těle detoxikační procesy probíhají
Na detoxikačních procesech se podílí více orgánů a systémů, které spolu úzce souvisejí.
- Játra – zajišťují úpravu látek do podoby, se kterou může organismus dále pracovat.
- Ledviny – podílejí se na jejich vylučování prostřednictvím moči.
- Střevo – hraje důležitou roli při odvádění látek z těla; pokud nefunguje optimálně, může docházet k opětovnému vstřebávání látek.
- Plíce – odvádějí těkavé složky, například oxid uhličitý.
- Kůže – má doplňkovou roli, především v souvislosti s vylučováním vody a minerálních látek.
- Lymfatický systém – zajišťuje transport tekutin a látek z mezibuněčného prostoru a propojuje jednotlivé části systému.
Jak pracuje lymfatický systém
Lymfatický systém tvoří síť, která v těle zajišťuje pohyb tekutin a látek v mezibuněčném prostoru. Lymfa, tedy čirá tekutina, kterou tento systém transportuje, obsahuje například bílkoviny, tuky, imunitní buňky i látky, které vznikají při každodenním fungování organismu a je potřeba je dále zpracovat. Jeho úloha je širší, než se na první pohled zdá. V organismu se podílí na několika důležitých funkcích:
- odvádění odpadních látek z mezibuněčného prostoru,
- odvod přebytečné tekutiny,
- transport tuků ze střeva,
- přenos imunitních buněk a dohled imunitního systému.
Na rozdíl od krevního oběhu nemá lymfatický systém vlastní pohon. Zatímco krev je poháněna srdcem a proudí relativně rychle, lymfa se pohybuje pomalu a její tok závisí především na pohybu, dýchání a svalové aktivitě. Právě proto je citlivější na každodenní režim. Zpomalování toku lymfy se častěji objevuje u lidí, kteří mají málo pohybu, nedostatečně pijí, dýchají spíše povrchně, jsou dlouhodobě ve stresu nebo nemají dostatek spánku.
Pokud vás zajímá fungování lymfatického systému, více se mu věnujeme v článku Jak v našem těle funguje lymfa.
Byliny, vláknina i minerály v logice celého systému
Smyslem podpory přirozených detoxikačních procesů je porozumět tomu, která oblast může být více zatížená, a jemně ji podpořit.
✓ Když je potřeba podpořit oblast jater a žluči
- Ostropestřec mariánský – tradičně se spojuje s podporou jaterní tkáně a detoxikační kapacity jater.
- Pampeliška lékařská – využívá se při podpoře činnosti jater, žluči a trávení.
- Artyčok – souvisí s podporou žluči a metabolismu tuků.
- Kurkuma dlouhá – bývá spojována s podporou jaterního prostředí a zánětlivé rovnováhy.
✓ Když se zaměřujeme na lymfu a tok tekutin
- Svízel přítula – tradičně se využívá při podpoře lymfatického toku.
- Kopřiva dvoudomá – souvisí s drenážní podporou a doplněním minerálních látek.
- Bříza bělokorá – bývá spojována s jemnou podporou odvodu tekutin.
- Měsíček lékařský – zmiňuje se v souvislosti s podporou lymfy a tkání.
- Gotu kola – používá se v kontextu mikrocirkulace a návratu tekutin.
✓ Když je pozornost zaměřená na střevo
- Psyllium – rozpustná vláknina získaná ze semen jitrocele indického, která ve střevě váže vodu, zvětšuje objem stolice a podílí se na odvodu látek z těla.
- Proskurník lékařský – tradičně se spojuje s podporou střevní sliznice.
- Hořčiny – přírodní látky s hořkou chutí, podporují trávení a tok žluči.
- Aloe Vera – podle tolerance se využívá jako jemná podpora střevní sliznice.
✓ Když je potřeba látky ve střevě navázat
- Psyllium – slouží jako základní vláknina pro vazbu látek ve střevě.
- Pektiny – jemně se podílejí na vazbě látek ve střevním obsahu.
- Chlorella – sladkovodní jednobuněčná řasa bohatá na chlorofyl, zmiňovaná v souvislosti s vazbou některých látek ve střevě.
- Humátové látky – přírodní sloučeniny vznikající rozkladem organické hmoty, které se využívají v souvislosti s vazbou některých látek ve střevě a podporou střevního prostředí.
✓ Když organismu chybí kapacita
Detoxikační procesy nejsou jen otázkou bylin. Tělo potřebuje také látky, které se podílejí na jeho vnitřních biochemických reakcích.
- Vitamín C – přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem.
- NAC (N-acetylcystein) – látka odvozená od aminokyseliny cysteinu, která souvisí s tvorbou glutathionu.
- Glutathion – látka přirozeně přítomná v organismu, složená z aminokyselin, účastní se antioxidačních procesů.
- Selen, zinek a hořčík – podílejí se na činnosti enzymů, stabilitě a regeneraci organismu.
Detoxikace má svůj postup
Po vysvětlení jednotlivých procesů je dobré připomenout, že organismus je již vybaven komplexním detoxikačním systémem. Není třeba ho spouštět, ale optimalizovat. Tělo potřebuje návaznost, čas a podmínky, ve kterých může přirozeně fungovat. Na závěr se nabízí několik principů, které pomáhají zasadit celé téma do širšího kontextu.
✓ Detoxikace probíhá v těle každý den a opírá se o spolupráci více orgánů. Játra při ní fungují jako transformační centrum – upravují látky do podoby, se kterou může organismus dále pracovat. Lymfatický systém mezitím zajišťuje pomalý, ale důležitý tok v mezibuněčném prostoru.
✓ Stejně důležitý je pohyb, protože právě svalová aktivita a dýchání pomáhají rozhýbat lymfu. Střevo představuje jednu z hlavních cest, kudy látky z těla odcházejí. Vláknina zde může sehrát praktickou roli, protože se podílí na jejich navázání ve střevním obsahu a následném odchodu z organismu.
✓ Místo rychlých a výrazných zásahů se osvědčuje postup, který respektuje návaznost jednotlivých procesů. Nejprve je potřeba myslet na cesty, kterými látky odcházejí, a teprve poté na výraznější podporu dalších částí systému. Tělo zároveň reaguje postupně, spíše v průběhu týdnů než během několika hodin.
✓ Cílem je vytvořit podmínky, ve kterých mohou jednotlivé procesy probíhat návazně, s respektem k přirozenému tempu organismu.
O autorovi
Spojme se na sítích:
