Neviditelná a nenahraditelná. Jak v našem těle funguje lymfa?
Možná se vám už stalo, že jste si na konci náročného dne všimli otlaků od ponožek kolem kotníků nebo cítili těžké nohy, které ne a ne odlehčit. Podobné potíže si většina lidí spojuje s cévami nebo jednoduše s únavou. Často za nimi ale stojí lymfatický systém, který je pro správné fungování našeho organismu nepostradatelný. Porozumět tomuto systému znamená lépe chápat i signály, které nám tělo posílá.
Co je lymfa a jak funguje lymfatický systém
Lymfa, někdy označovaná jako míza, je čirá tekutina proudící po celém těle sítí jemných cév. Jejím hlavním úkolem je vracet zpět do krevního oběhu tekutinu, která se během dne hromadí v tkáních – každý den jde přibližně o dva litry. Díky tomuto procesu se v těle nehromadí nadbytečná voda a nevznikají otoky.
Lymfatický systém ale netvoří jen samotná lymfa. Patří sem také lymfatické uzliny, cévy, slezina, brzlík a mandle. Společně vytvářejí rozvětvenou síť, která je propojená s krevním oběhem.
Úloha lymfy nekončí u odvádění tekutin. Zajišťuje také transport tuků a vitamínů rozpustných v tucích z trávicího traktu a je propojená i s funkcí imunitního systému.
Kde se v těle nachází lymfatické uzliny
Lymfatické uzliny jsou drobné orgány fazolovitého tvaru, které se nacházejí ve stovkách po celém těle. Nejvíce jich najdeme ve skupinách v oblasti krku, podpaží, třísel, břišní a hrudní dutiny. Přestože jsou nenápadné, jejich funkce je významná: fungují jako malé filtry, které zachycují částice, mikroorganismy nebo jiné látky, které se do lymfy dostanou. Nebývá proto výjimkou, že se uzliny při nachlazení či jiné zátěži zvětší. Ne vždy to znamená problém, někdy jde jen o přirozenou reakci organismu.
Signály, že lymfa nepracuje, jak by měla
Pokud lymfatický systém nestíhá plnit svou funkci, začíná se to projevovat na vzhledu těla člověka i na celkovém pocitu. Typické bývají:
- opakované nebo dlouhotrvající otoky kotníků či nohou, které se objevují hlavně večer nebo po delším sezení,
- pocit těžkých končetin a napjaté kůže, někdy doprovázený pálením nebo brněním,
- otlaky po ponožkách, které mizí nezvykle pomalu,
- celková únava, zpomalené tempo a zhoršená soustředěnost,
- změny na pokožce (od suchosti a hrubší textury až po vzhled připomínající pomerančovou kůži),
- častější nachlazení nebo pomalejší hojení drobných poranění,
- pocit pomalejšího trávení nebo těžkosti po tučnějším jídle (protože lymfa se podílí na transportu tuků).
Projevy stagnující lymfy se většinou objevují nenápadně a postupně. Není proto snadné hned odhalit, že potíže souvisí právě s lymfatickým systémem. A protože podobné příznaky mohou mít i jiné příčiny, například hormonální vlivy, problémy s cévami, srdcem nebo ledvinami, je vždy vhodné všímat si jejich intenzity a trvání. Pokud se zhoršují nebo přicházejí náhle, je na místě vyhledat odbornou pomoc.
Jak podpořit proudění lymfy
Na rozdíl od krve, kterou pohání srdce, nemá lymfa vlastní pumpu. Spoléhá se hlavně na pohyb svalů a správné dýchání. Její tok proto ovlivňuje to, jak se během dne hýbeme a jaké návyky máme. Podpořit ji lze několika jednoduchými způsoby:
- svižná chůze nebo nordic walking – kontrakce svalů fungují jako přirozená pumpa a posouvají lymfu proti gravitaci,
- rebounding (skákání na malé trampolínce) – střídání přetížení a beztíže stimuluje průtok lymfy, postačí i 2× denně po pěti minutách,
- jóga a inverzní pozice (např. pes hlavou dolů, svíčka) – obrácení těla proti gravitaci odlehčí dolním končetinám a podpoří odtok, ideální je krátce před spaním nebo během pauzy ze sezení,
- hluboké dýchání do břicha a smích – bránice pracuje jako píst, který masíruje břišní uzliny; pomůže 10 vědomých nádechů každou hodinu nebo chvíle smíchu během dne,
- suché kartáčování pokožky směrem k srdci, ideálně před sprchou,
- střídání teplé a studené vody při sprchování (teplá 60 sekund / studená 20 sekund, 3 cykly),
- manuální lymfodrenáž nebo lehká automasáž končetin.
- volnější oblečení a omezení vysokých podpatků
Bylinky na lymfu i tipy, co zařadit do jídelníčku
Významnou roli hraje i to, co jíme a pijeme. Mezi doporučované tipy patří:
- dostatečná hydratace, protože voda pomáhá udržovat lymfu v pohybu (ideálně 30–35 ml vody/kg tělesné hmotnosti),
- ovoce a zelenina s vysokým obsahem vody, jako jsou např. okurka, meloun nebo citrusy,
- listová a hořká zelenina, například rukola nebo čekanka, které přispívají k dobrému trávení tuků,
- fermentované potraviny, jako je kefír, kysané zelí nebo kimchi podporující rovnováhu střevní mikrobioty,
- koření a tradičně využívané byliny, například svízel přítulná, ploštičník hroznatý, kůra cedru himalájského.
Praktickou možností jsou také bylinné směsi. Pro podporu optimálně fungujícího lymfatického systému najdete v nabídce Green idea Lymfogreen tobolky nebo Lymforegen čaj, které kombinují několik rostlin v lidovém léčitelství tradičně používaných.
Lymfatický systém v souvislostech
O lymfě se mluví méně než o krvi, přesto je její význam nezastupitelný. Bez správně fungujícího lymfatického systému by se v těle hromadila tekutina a řada důležitých procesů by se zpomalila. Podporu mu můžeme poskytnout právě výše zmíněnými vědomými návyky, které fungování běžného dne nijak nenaruší.
O autorovi
Spojme se na sítích:
