Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Třezalka tečkovaná

(Hypericum perforatum)

Čeleď
Hypericaceae

Rod
Hypericum

Druh
Hypericum perforatum

Lidové a jiné názvy
třezalka tečkovaná, svatý Jan, Janova bylina, krevníček, čarovník, bylina svatojánská, „bylina radosti“, bylina proti zlým duchům, sluneční krev, červený olej, zlato svatojánské

 

Zařazení třezalky

antidepresivum, nervinum, sedativum, spasmolytikum, antiphlogistikum, antibakterikum, antivirotikum, cicatrizans (hojivé), antioxidační, antihistaminikum, hepatoprotektivum, dermatologikum, analgetikum, fytoneurofarmakum.

 

Historie třezalky. Od posvátné byliny k přírodnímu antidepresivu

Třezalka patří k nejposvátnějším evropským léčivkám.  Její léčivé účinky znali už staří Řekové a Římané, kteří ji nazývali Hyperikon a využívali ji při melancholii, ranách i zánětech. Dioskoridés (1. stol. n. l.) ji ve svém díle De Materia Medica popisuje jako prostředek „proti démonům“ – tehdejší označení pro psychické poruchy, deprese a šílenství.

Hippokrates doporučoval třezalku na poranění a ženské potíže, zatímco Plinius Starší psal, že „Hyperikon zahání temnotu z těla i mysli“. Ve starořeckém náboženství byla tato bylina zasvěcena bohu Apollónovi, vládci světla a léčby. Římané ji navíc pálili jako ochranné kadidlo při rituálech na slunovrat, aby očistili prostor od zlých sil.

Třezalka ve středověku: Bylina světla a ochrany

V raném středověku si třezalka vysloužila označení „bylina světla“ a byla považována za ochránkyni před temnými silami.

Křesťanství ji spojilo se svatým Janem Křtitelem, protože kvete kolem jeho svátku (24. června), kdy se slaví letní slunovrat. Podle legendy se červený olej z květů zbarvil krví sv. Jana, a proto se jí začalo říkat „bylina svatojánská“.

Ve středověkých herbářích, například v Herbarium Apulei Platonici (12. stol.) je uváděna jako Herba Hyperici – lék na „zlé duchy a šílenství“. Lidé věřili, že zavěšení třezalky do oken nebo nad dveře chrání dům před bleskem, morem a zlými duchy.

Třezalka byla běžnou součástí klášterních zahrad (např. sv. Galla, Reichenau či Monte Cassino), kde se pěstovala jako univerzální bylina na vnější i vnitřní poranění. Hildegarda z Bingenu (1098–1179) ji popsala jako „bylinu, která posiluje duši, rozptyluje temnotu a chrání srdce před smutkem“.

Renesance a novověk: Třezalka v lékopisech a lidové medicíně

V renesančním lékařství se třezalka také používala jako prostředek na rány, popáleniny, deprese i nervové a jaterní choroby. V 15.–17. století se stala nepostradatelnou součástí evropských lékopisů.

Paracelsus ji nazýval Arnica nervorum („arnika pro nervy“) a využíval ji k léčbě poranění nervů, melancholie a úzkosti. V lidové medicíně byla známá jako „červený olej svatojánský“ –výluhy třezalky v olivovém oleji se používaly na popáleniny, rány, pohmožděniny a bolestivé klouby.

Na venkově byla třezalka součástí svatojánských věnců, které se házely do ohně pro přivolání zdraví a ochranu úrody. Z její vůně se vyráběla kadidla a posvátné směsi používané při léčitelských obřadech, zejména v době letního slunovratu.

Moderní věda: Třezalka jako přírodní antidepresivum

Od konce 19. století se třezalka stala součástí oficiálních evropských farmakopeí. Ve 20. století si upevnila své místo v evropských lékopisech a od 80. let 20. století se stala také předmětem vědeckých studií, zejména v oblasti přírodní antidepresivní léčby.

V roce 1984 ji Německá komise E (Spolkový úřad pro léčiva) oficiálně schválila jako lék na mírné až střední deprese, úzkost a nespavost. Od 90. let 20. století patří mezi nejprodávanější rostlinná antidepresiva v Evropě.

V současnosti je třezalka registrována ve farmakopeích WHO, EMA a ESCOP a řadí se mezi nejlépe prostudované léčivé rostliny světa. Kromě účinků na psychiku se zkoumá také její antivirové působení (například proti HIV, herpesvirům či chřipce) a schopnost chránit buňky před oxidačním stresem.

 

Kde třezalka roste a jaké podmínky vyhledává

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je původní evropská bylina, která se v průběhu staletí rozšířila téměř po celém světě. Jejím přirozeným domovem je Evropa, západní Asie a severní Afrika. Dnes ji však najdeme prakticky na všech kontinentech – od Britských ostrovů až po Dálný východ, od Skandinávie po severní Afriku. Jako introdukovaný druh roste také v Severní i Jižní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu.

V Evropě patří třezalka mezi nejběžnější luční byliny. V České republice je rozšířená od nížin až do podhorských oblastí (přibližně do 1 000 m n. m.), ojediněle vystupuje i výše. Roste hojně na okrajích cest a lesů, suchých loukách, mezích, kamenitých stráních, světlých pasekách, v lomech, sadech i vinicích.

Třezalka vyhledává slunné a teplé polohy a prospívá v propustných, spíše vápenitých půdách. Na stanovištích s nedostatkem světla téměř neroste – patří mezi výrazně heliotrofní rostliny („milující slunce“). Ve stepních oblastech tvoří souvislé porosty, které v červnu a červenci září svými zlatavě žlutými květy.

Ekologický význam třezalky

Z ekologického hlediska je třezalka považována za meliorační rostlinu – její hluboký kořenový systém provzdušňuje půdu a pomáhá obnově travních porostů.

V přírodních ekosystémech také hraje roli medonosné rostliny – její květy navštěvují včely, čmeláci i motýli, proto je důležitá k udržení opylovací rovnováhy krajiny.

 

Pěstování třezalky, podmínky, sklizeň a průmyslové využití

Třezalka se snadno pěstuje ze semene i kořenových oddenků. Vyžaduje plné slunce, dobře propustnou půdu, pH 6–7,5, mírnou zálivku a minimální hnojení.

Sklízí se horní kvetoucí části v době plného rozkvětu, obvykle od konce června do srpna. V kultivaci se využívají odrůdy s vyšším obsahem hypericinu a hyperforinu.

Průmyslově se třezalka pěstuje například v Německu, Polsku a Číně, kde slouží jako surovina pro farmaceutickou výrobu

Jak poznáte třezalku v přírodě?

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je vytrvalá bylina, která roste do výšky 30–80 cm. Má přímou, dvojhrannou a větvenou lodyhu, na které vyrůstají drobné protistojné listy.

Listy jsou vejčité, celokrajné a při pohledu proti světlu jsou tečkované průsvitnými žlázkami, které obsahují silici a červený pigment hypericin. Právě podle nich získala třezalka své přízvisko „tečkovaná“.

Květy jsou zlatožluté, s červenými tečkami na okrajích okvětních lístků a tvoří chocholičnatá květenství. Třezalka kvete od června do srpna.

Plodem je tobolka s drobnými semeny. Pokud rozemnete čerstvý květ mezi prsty, uvolní se charakteristická červená šťáva, tradičně označována jako symbolická „krev sv. Jana“. Kořen je krátký, větvený.

Typická je aromatická vůně a hořká, lehce pryskyřičná chuť.

 

Užívané části třezalky tečkované

Z léčebného hlediska má největší význam kvetoucí nať třezalky (Herba Hyperici). Sklízí v době plného květu, kdy rostlina obsahuje nejvyšší množství aktivních látek – především hypericin a hyperforin.

Kromě natě se v menší míře využívají i květy a plody, výjimečně také listy a kořen zejména v některých lidových tradicích.

Kvetoucí nať

Sbírá se horní část rostliny (cca 20–30 cm) v době plného rozkvětu, ideálně kolem svatojánské noci (konec června). Sklízená část obsahuje směs květů, poupat a mladých listů.

Po usušení má bylina příjemnou pryskyřičnou vůni a nahořklou chuť. Nať se používá k přípravě čajů, tinktur, extraktů, prášků i kapslí. Obsahuje nejvyšší množství hypericinu, flavonoidů a tříslovin.

Květy

Květy mají nejvyšší koncentraci hypericinu a jsou klíčové pro výrobu třezalkového oleje. Při rozemnutí poupat a květů se uvolňuje červené barvivo.

V tradiční medicíně se květy macerovaly v olivovém nebo slunečnicovém oleji, který se nechával několik týdnů na slunci. Tím vznikl červený třezalkový olej, užívaný k ošetření ran, popálenin, neuralgií a revmatických bolestí. Květy se rovněž používají k barvení mastí a tinktur.

Listy

Listy obsahují třísloviny, flavonoidy a silice. Hořčiny z listů působí mírně žlučopudně a stimuluje trávení. Sušené listy bývají součástí hořkých čajových směsí na podporu trávení a jater.

Plody

Plody (tobolky) jsou sice méně využívané, přesto obsahují malé množství tříslovin a olejů. V některých starších herbářích se uváděly pro zastavení krvácení a zklidnění menstruačních bolestí. Dnes se používají spíše v experimentálních extraktech pro výzkum antioxidantů.

Kořen

Kořen třezalky není běžně využívanou částí rostliny. V lidové medicíně střední Evropy se však někdy připravoval odvar z kořene k očistě krve nebo při poraněních, zejména u hnisavých ran. Obsahuje polysacharidy, pryskyřice a malé množství tříslovin. V moderní fytoterapii se prakticky nepoužívá, má však svůj historický význam.

 

Účinné látky třezalky tečkované

Třezalka tečkovaná patří mezi nejlépe chemicky prozkoumané léčivé rostliny Evropy. Obsahuje více než 150 bioaktivních složek, z nichž nejvýznamnější jsou naftodiantronové pigmenty (hypericinové deriváty), acylfloroglucinoly (hyperforiny), flavonoidy, xanthony, třísloviny, fenolické kyseliny a silice.

Tyto látky společně působí komplexně – antidepresivně, antivirově, protizánětlivě, hepatoprotektivně, antioxidačně a hojivě.

Hypericin a příbuzné pigmenty

Hypericin je tmavě červené barvivo, charakteristická látka třezalky. Působí antidepresivně, antivirově a fotodynamicky (aktivuje se světlem).

Mechanismus spočívá v inhibici enzymů MAO-A a MAO-B (monoaminooxidázy), které odbourávají serotonin, dopamin a noradrenalin. Tím dochází ke zvýšení hladiny těchto neurotransmiterů v mozku. Hypericin zároveň působí i jako inhibitor proteinkinázy C, čímž ovlivňuje buněčnou signalizaci a růst nervových buněk.

Pseudohypericin je účinnější proti virům (např. proti herpes simplex, chřipce, HIV). Působí synergicky s hypericinem a zvyšuje antivirovou aktivitu rostliny.

Protohypericin,cyclopseudohypericin, i sopseudohypericin jsou prekurzory hlavního pigmentu a přispívají k fotoprotektivnímu účinku (ochrana před škodlivými vlivy slunečního a UV záření) třezalky.

Hyperforin a jeho deriváty

Hyperforin je hlavní antidepresivní složka rostliny. Ovlivňuje transportní systémy neuronů a inhibuje opětovné vstřebávání (reabsorpci) serotoninu, dopaminu, GABA, noradrenalinu a glutamátu.

Na rozdíl od syntetických antidepresiv (SSRI) působí multimodálně – harmonizuje celý neurotransmiterový systém, aniž by vyvolával závislost nebo výrazné vedlejší účinky. Podporuje tvorbu neurotrofního faktoru BDNF (Brain-Derived Neurotrophic Factor), který stimuluje růst a regeneraci neuronů.

Hyperforin je velmi nestabilní na světle a teple, proto je třeba rostlinu sušit šetrně a chránit před UV zářením. Kromě účinků na psychiku má také antibakteriální a protirakovinné účinky (inhibice proliferace buněk).

K synergickému efektu přispívají i jeho deriváty – adhyperforin a isohyperforin.

Flavonoidy

Flavonoidy tvoří významnou skupinu antioxidantů, které posilují cévy, chrání buňky a zklidňují nervový systém.

Rutin, quercetin, isoquercitrin, hyperosid, kaempferol, luteolin působí antioxidačně, protizánětlivě, spasmolyticky a kardioprotektivně. Podporují účinky hypericinu na nervový systém a snižují úzkost. Zlepšují cévní průchodnost a mikrocirkulaci, čímž přispívají ke zklidnění zánětlivých procesů v mozku a játrech. Flavonoidy navíc zvyšují biologickou dostupnost hyperforinu, a tím i celkovou účinnost extraktu z třezalky.

Xanthony

Mangiferin, 1,3,6,7-tetrahydroxyxanthon jsou antioxidační a imunostimulační látky, které působí proti volným radikálům, stabilizují buněčné membrány a zlepšují činnost jater. Mají také mírný anxiolytický a neuroprotektivní účinek.

Třísloviny (taniny)

Třísloviny tvoří přibližně 4–10 % účinných látek. Mají adstringentní (stahující) a dezinfekční účinek, díky čemuž pomáhají při hojení ran, ekzémů, popálenin, hemoroidů a aftů. Vnitřně působí proti průjmům a střevním zánětům.

Silice a pryskyřice

Silice a pryskyřice jsou tvořené směsí terpenů, seskviterpenů a ketonů (α-pinene, caryophyllen, limonen). Jemně aromaterapeuticky ovlivňují náladu – zklidňují nervový systém a podporují spánek. Působí antibakteriálně a antifungálně (proti plísním).

Fenolické kyseliny

Kyselina chlorogenová, kávová, ferulová, p-kumarová jsou silné antioxidanty, které chrání jaterní buňky a cévy, snižují oxidační stres a podporují detoxikaci.

Další látky

Třezalka obsahuje také:

• karotenoidy (beta-karoten, lutein) – zlepšují zrak a imunitu,
• vitaminy A a C – podporují regeneraci kůže a imunitu,
• inositol – stabilizuje náladu a podporuje činnost mozku,
• aminokyseliny a minerály – vápník, hořčík, železo, draslík.

Použití a prokázané účinky třezalky tečkované

Účinky třezalky se projevují na úrovni nervového systému, kůže, jater, imunity i kardiovaskulárního systému. Kombinuje antidepresivní působení, antivirovou, protizánětlivou, hojivou a regenerační aktivitu.

Psychika a nervový systém – antidepresivní a harmonizační účinek

Třezalka je právem nazývána „bylinou radosti“. Působí antidepresivně, anxiolyticky (proti úzkosti) a stabilizačně na nervovou soustavu. Aktivní složky hyperforin a hypericin modulují hladinu neurotransmiterů – serotoninu, dopaminu a noradrenalinu, čímž navozují pocit rovnováhy a klidu.

Na rozdíl od syntetických antidepresiv působí třezalka celostně – nevede k emočnímu otupení, ale harmonizuje duševní stav. Pomáhá při mírné až střední depresi, úzkosti, nervozitě, vyhoření, sezónní afektivní poruše a psychosomatických bolestech. Zlepšuje spánek, náladu a koncentraci. Je vhodná také při premenstruačním syndromu spojeném s podrážděností a úzkostí.

Účinnost standardizovaných extraktů (0,3 % hypericinu) byla v neurofyziologických studiích (Butterweck 2003, Linde 2008, Kasper 2010) srovnatelná s SSRI antidepresivy (např. sertralinem), přičemž výskyt nežádoucích účinků byl výrazně nižší.

Metaanalýza Cochrane Review (2017) zahrnující 27 studií a 3800 pacientů klinicky potvrdila účinnost třezalky u mírné až střední deprese srovnatelnou s antidepresivy, navíc s lepší snášenlivostí. Studie z Německa (2010, 2015) potvrdily zlepšení nálady u 60–70 % pacientů po 6 týdnech léčby.

Nespavost, neklid, nervové napětí

Třezalka zklidňuje nervové napětí, uvolňuje stres a podporuje hluboký spánek. Je vhodná při nespavosti z psychického vyčerpání, nočním buzení a nervové podrážděnosti. V kombinaci s meduňkou, mučenkou a levandulí tvoří účinné přírodní sedativum.

Nervové bolesti a neuralgie

Zevně aplikovaný třezalkový olej má výrazný analgetický a neuroprotektivní účinek. Pomáhá při ischiasu, bolestech zad, zánětu nervů, neuralgii trojklaného nervu i poúrazových stavech. Vnitřní užívání zklidňuje přetíženou nervovou soustavu a podporuje regeneraci nervových drah.

Trávicí trakt, žlučník a játra

Třezalka má mírné choleretické (žlučopudné) a spasmolytické účinky. Podporuje činnost jater, žlučníku a sleziny, napomáhá trávení, zmírňuje nadýmání a křeče. V tradiční medicíně byla užívána při žloutence, zánětech žlučníku a nechutenství. Moderní výzkumy potvrzují její hepatoprotektivní účinek – zvyšuje hladinu glutationu a chrání jaterní buňky před oxidačním stresem (Yu et al., 2010).

Kůže a hojení ran

Třezalka patří mezi jednu z nejúčinnějších regeneračních bylin pro pokožku. Třezalkový olej se používá na popáleniny, odřeniny, proleženiny, jizvy, ekzémy, opary, bodnutí hmyzem, akné. Podporuje epitelizaci a zklidňuje podrážděnou pokožku. Působí antisepticky a protizánětlivě díky obsahu hypericinu a flavonoidů. Klinické testy potvrdily urychlení hojení ran o 30–50 % oproti kontrolním skupinám (Hausen 1996, Schempp 2002).

Antivirové, antibakteriální a protizánětlivé účinky

Hypericin a pseudohypericin inhibují replikaci RNA i DNA virů. Byla prokázána účinnost proti oparům (herpes simplex), chřipkovým virům, hepatitidě B a C, experimentálně také proti HIV-1. Flavonoidy a třísloviny dokáží zastavit růst a rozmnožování bakterií Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Escherichia coli. Zánětlivé procesy tlumí COX-2 a TNF-α (Schempp et al., 1999).

Antioxidační působení

Flavonoidy, xanthony a fenolické kyseliny neutralizují volné radikály a chrání buňky před poškozením. Působí preventivně proti arterioskleróze, stárnutí buněk a neurodegenerativním chorobám. V kombinaci s jinými antioxidanty (vitamin C, E, kurkuma) zvyšuje třezalka ochranu jater a cév.

Hormonální a ženské zdraví

Třezalka harmonizuje neuroendokrinní rovnováhu. Pomáhá ženám při PMS, menopauze a klimakterické depresivitě. Zklidňuje nervové napětí a stabilizuje hormonální cyklus (studie Liske et al., 2001). Často se kombinuje se shatavari, meduňkou a levandulí.

Kardiovaskulární systém

Třezalka zlepšuje mikrocirkulaci a tonus cév, snižuje oxidační poškození endotelů a působí lehce hypotenzně. V nízkých dávkách zklidňuje srdeční činnost při stresu, napětí a úzkosti.

Imunitní systém

Flavonoidy, xanthony a fenolické kyseliny zvyšují obranyschopnost organismu a potlačují nadměrné zánětlivé reakce. Experimentální studie (Panossian et al., 2012) prokázaly modulační efekt na Th1/Th2 rovnováhu, což potvrzuje adaptogenní charakter rostliny.

Psychosomatické účinky

Třezalka působí i na energetické úrovni – harmonizuje napětí mezi tělem a myslí. Tradiční evropská medicína ji označovala jako „sluneční lék“ pro melancholické duše. Doporučovala se lidem s pocity beznaděje, strachu, smutku nebo vnitřního chladu, tedy stavů, které dnes odpovídají úzkostně-depresivním poruchám.

 

Podmínky pro dosažení maximálního účinku

U třezalky tečkované (Hypericum perforatum) zásadně záleží na kvalitě byliny, správném termínu sběru i způsobu zpracování. Obsah klíčových účinných látek (zejména hypericinu a hyperforinu) může výrazně kolísat podle toho, jak byla rostlina sklizena, sušena a užívána. Pokud chceme dosáhnout plného terapeutického účinku, je třeba dodržet několik základních principů.

Optimální doba sběru třezalky

Třezalka se sbírá v době plného květu, ideálně na přelomu června a července, kolem svátku sv. Jana Křtitele (24. června). V tomto období dosahuje rostlina svého energetického i chemického maxima.

Denní doba sběru by měla být mezi 10–14 hodinou, za suchého a slunečného počasí. Sluneční energie zvyšuje obsah hypericinu, který v noci naopak mizí.

V symbolickém významu byla svatojánská noc odedávna považována za čas, kdy má třezalka největší sílu „zahánět temnotu“. Podle tradice se má sbírat s úsměvem a tichým poděkováním.

Zpracování a sušení

Po sklizni je nutné třezalku okamžitě sušit – nejlépe ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 40 °C. Silné slunce sice podporuje tvorbu pigmentu, zároveň ale ničí hyperforin, který je velmi citlivý na světlo i teplo. Sušená droga má mít zlatavě zelenou barvu, charakteristickou vůni a nahořklou chuť. Třezalka se skladuje v neprodyšných, tmavých nádobách, chráněných před světlem a vlhkostí.

Dávkování třezalky a délka kúry

Dávkování se liší podle účelu užívání:

• Mírné deprese, úzkost, stres: 900–1200 mg sušeného extraktu denně (ve 2–3 dávkách)
• Nespavost: 1 šálek čaje 1–2 hodiny před spaním
• Trávicí potíže, podpora jater: 1–2 šálky čaje denně, případně tinktura 15–20 kapek 3× denně
• Vnější použití (olej): aplikovat 1–2× denně na postižené místo

 

Doporučená délka kúry

• Psychická rovnováha: 6–8 týdnů, poté 2 týdny pauza
• Regenerace jater: 3–4 týdny
• Vnější použití: dle potřeby, bez časového omezení

 

Kombinace třezalky s dalšími bylinami

Třezalka se výborně doplňuje s dalšími léčivkami. Správná kombinace bylin rozšiřuje spektrum účinku a zajišťuje synergii mezi flavonoidy, fenolickými kyselinami a éterickými oleji.

Doporučené kombinace:

• Pro duševní harmonii: třezalka + meduňka + mučenka + levandule
• Pro adaptaci na stres: třezalka + rhodiola + ašvaganda
• Pro játra a trávení: třezalka + ostropestřec + pampeliška
• Pro spánek: třezalka + kozlík + chmel + meduňka
• Pro pokožku: třezalkový olej + měsíček + heřmánek

 

Nežádoucí účinky třezalky. Rizika a bezpečné užívání

Pokud třezalku tečkovanou užíváte ve správných dávkách a formách, jde obecně o bezpečnou léčivou rostlinu. Přesto je důležité znát možné rizikové faktory, interakce a citlivosti, které se mohou projevit zejména při dlouhodobém nebo nevhodném užívání.

Fotosenzitivita (přecitlivělost na sluneční záření)

Nejznámější a nejčastější nežádoucí účinek. Způsobuje ji hypericin a jeho deriváty, které po vystavení UV záření zvyšují tvorbu reaktivních kyslíkových forem (ROS) v kůži. Může se projevit:

• zarudnutím,
• svěděním,
• pálením
• a vznikem puchýřků na kůži po delším pobytu na slunci.

U zvířat (např. skotu) se projevuje jako fotosenzibilní dermatitida při požití velkého množství rostliny. U lidí je tento jev při běžných dávkách (do 1 g sušiny denně) velmi vzácný. Riziko roste při užívání silných extraktů (více než 900 mg standardizovaného extraktu denně).

Doporučení: Během kúry se vyhýbejte přímému slunci, opalování, soláriím a používejte ochranné krémy.

Gastrointestinální obtíže

U méně než 3 % uživatelů se může vyskytnout:

• mírná nevolnost,
• pocit plnosti žaludku,
• nadýmání,
• řídká stolice
• a přechodné snížení chuti k jídlu.

Tyto obtíže většinou vymizí po několika dnech užívání nebo po snížení dávky.

Doporučení: Užívejte třezalku po jídle nebo s dostatkem vody.

Psychické projevy při předávkování

Při velmi vysokých dávkách (dvojnásobek až trojnásobek doporučené dávky) může dojít k:

• mírnému neklidu,
• nespavosti,
• podrážděnosti,
• pocitu napětí,
• ve vzácných případech k zrychlenému srdečnímu rytmu.

Tyto projevy souvisejí s nadměrnou aktivací serotonergního systému.

Doporučení: Dodržujte přestávky mezi kúrami, neužívejte současně s jinými antidepresivy (hrozí serotoninový syndrom).

Serotoninový syndrom (vzácná, ale vážná komplikace)

Může nastat při kombinaci třezalky s léky ovlivňujícími serotonin (např. SSRI antidepresiva, MAOI inhibitory, triptany).

Projevuje se:

• neklidem,
• pocením,
• zrychleným pulsem,
• zvýšenou teplotou,
• třesem,
• v krajních případech i zmateností.

Doporučení: Nekombinujte třezalku s farmakologickými antidepresivy, MAOI, lithiem nebo tryptofanem.

Ovlivnění menstruačního cyklu

U žen může dlouhodobé užívání vyšších dávek (nad 900 mg extraktu denně) mírně ovlivnit hormonální rovnováhu. Může dojít ke zkrácení nebo prodloužení cyklu a zvýšené citlivosti prsů. Souvisí to s působením na estrogenové receptory a zvýšením metabolismu estrogenů (aktivace CYP3A4).

Doporučení: Při hormonální léčbě nebo antikoncepci konzultujte užívání třezalky s lékařem.

Únava a ospalost (paradoxní reakce)

U citlivých osob může třezalka ze začátku způsobit lehkou ospalost nebo únavu, zejména během prvního týdne kúry. Tento efekt obvykle odezní po adaptaci organismu.

Doporučení: Začněte s nižší dávkou a postupně ji zvyšujte.

Alergické reakce (vzácné)

Při kontaktu s čerstvou rostlinou může dojít k podráždění kůže, zarudnutí nebo svědění, zejména u osob s citlivou pokožkou. Vnitřní alergické reakce (vyrážka, kopřivka, otoky) jsou velmi vzácné.

Doporučení: V případě reakce přerušte užívání a podejte antihistaminikum.

Vliv na plodnost a těhotenství

Ve studiích se zvířaty nebyl prokázán teratogenní (související s rizikem vývojových vad plodu) efekt. Přesto se z preventivních důvodů nedoporučuje užívání třezalky během těhotenství a kojení. Důvodem je možnost ovlivnění hormonální rovnováhy a nedostatek klinických dat.

Děti a senioři

U dětí mladších 12 let se kvůli citlivějšímu metabolismu užívání nedoporučuje. Senioři snášejí třezalku většinou dobře, nicméně se doporučuje opatrnost při polypragmazii (užívání více léků současně).

Statistické údaje o výskytu nežádoucích účinků

Rozsáhlé metaanalýzy (Linde et al., 2008; Cochrane 2017) uvádějí výskyt vedlejších účinků u méně než 2–5 % uživatelů, přičemž většinou šlo o mírné a přechodné obtíže.

Ve srovnání se syntetickými antidepresivy (SSRI, SNRI) je třezalka až 4× lépe tolerována a méně často vede k přerušení léčby.

Kdy hrozí nežádoucí kombinace třezalky s léky

Třezalka tečkovaná je farmakologicky velmi aktivní rostlina. Obsahuje látky (zejména hyperforin a hypericin), které ovlivňují enzymatický systém jater (CYP450) a transportní systém P-glykoproteinu (P-gp).

To znamená, že tyto interakce mohou:

• urychlit odbourávání některých léků a tím snížit jejich účinnost,
• nebo naopak zesílit účinky jiných, pokud působí na stejné receptory (např. serotoninové).

Většina interakcí je klinicky významná pouze při dlouhodobém užívání nebo vysokých dávkách standardizovaných extraktů (nad 900 mg/den). Přesto je nutné znát hlavní skupiny léků, s nimiž může třezalka interagovat.

Indukce cytochromu P450 (zejména CYP3A4)

Třezalka zvyšuje aktivitu enzymů cytochromu P450, zejména CYP3A4, který je zodpovědný za metabolismus přibližně 50 % všech moderních léčiv. Výsledkem je rychlejší odbourávání léčiva, což vede k poklesu jeho koncentrace v krvi a snížení účinku.

Nejvíce ovlivněné skupiny léků:

• Perorální antikoncepce (ethinylestradiol, levonorgestrel): riziko selhání účinku a nechtěné těhotenství
• Imunosupresiva (cyklosporin, tacrolimus): snížení hladiny a riziko rejekce transplantátu
• Antikoagulancia (warfarin): snížená účinnost a riziko trombózy
• Antiretrovirotika (indinavir, nevirapin): pokles plazmatické koncentrace, oslabení antivirového účinku
• Antiepileptika (karbamazepin, fenytoin): kolísání účinku, riziko záchvatů
• Antidepresiva SSRI (fluoxetin, sertralin): riziko serotoninového syndromu nebo změny účinku
• Cytostatika (irinotekan, imatinib): snížení účinnosti protinádorové terapie
• Opioidní analgetika (metadon, tramadol): zkrácení účinku, abstinenční příznaky
• Antihypertenziva (verapamil, nifedipin): kolísání krevního tlaku

 

Doporučení: Při současném užívání těchto léků vysaďte třezalku alespoň 1–2 týdny před zahájením léčby, nebo se poradit s lékařem o alternativách.

Aktivace P-glykoproteinu (P-gp)

P-glykoproteinje membránový transportér, který odvádí cizorodé látky z buněk zpět do krevního oběhu či střeva. Třezalka zvyšuje jeho aktivitu, čímž snižuje vstřebávání některých léků do organismu.

Ovlivněné látky:

• Digoxin (léčba srdce) – snížení koncentrace až o 25–40 %.
• Léky proti HIV, antivirotika, chemoterapeutika.
• Některá antibiotika (např. klaritromycin, doxycyklin) – slabší efekt.

Interakce se serotonergeními léky

Při kombinaci třezalky s jinými serotonergními léky může dojít k nadbytku serotoninu v mozku.

Riziková kombinace s:

• antidepresivy typu SSRI (sertralin, fluoxetin, citalopram),
• SNRI (venlafaxin, duloxetin),
• MAOI inhibitory (moklobemid, selegilin),
• triptany (léky na migrénu),
• tryptofanem (doplněk stravy).

Příznaky: neklid, pocení, třes, bušení srdce, zvýšená teplota, nespavost.

Doporučení: Nikdy nekombinujte třezalku se syntetickými antidepresivy. Mezi užíváním zachovejte odstup alespoň 14 dní.

Interakce s hormonální antikoncepcí

Třezalka urychluje odbourávání estrogenů a gestagenů, čímž snižuje účinnost hormonální antikoncepce. Tím dochází ke snížení plazmatické hladiny ethinylestradiolu až o 15–30 %.

Důsledek: Mezimenstruační krvácení, riziko nechtěného těhotenství.

Doporučení: Při užívání antikoncepce se třezalce vyhněte, nebo používejte doplňkovou bariérovou metodu.

Interakce s antikoagulancii

Třezalka zrychluje metabolismus warfarinu, čímž snižuje jeho účinek a vzniká tak riziko trombózy nebo embolie. Současné užívání s heparinem, klopidogrelem či aspirinem nezvyšuje riziko krvácení, ale může oslabit antikoagulační efekt.

Doporučení: Pravidelně sledujte INR při kombinované terapii.

Interakce s léky na srdce a tlak

• Verapamil, nifedipin: snížená plazmatická koncentrace.
• Beta-blokátory (metoprolol): možná změna účinku.
• Diuretika: mírné zesílení diuretického efektu, riziko dehydratace.

Doporučení: Sledujte krevní tlak a puls. Při kolísání dávku upravte nebo třezalku vysaďte.

Interakce s analgetiky a sedativy

• Tramadol: zrychlené odbourávání, které vede k oslabení účinku.
• Benzodiazepiny (diazepam, alprazolam): snížení koncentrace, rychlejší nástup tolerance.
• Anestetika: ovlivnění metabolismu anestetik – vysaďte 1 týden před plánovanou operací.

Doporučení: Neužívejte třezalku s opioidními nebo benzodiazepinovými preparáty.

Interakce s antidiabetiky

Třezalka může zesilovat hypoglykemický efekt (pokles hladiny krevního cukru) některých léků, např. metformin, glibenklamid.

Doporučení: Sledujte hladinu glukózy a případně upravte dávku.

Interakce s imunosupresivy

Cyklosporin, tacrolimus: jejich hladina v plazmě může klesnout až o 60 %, čímž hrozí odhojení transplantátu.

Tato kombinace je absolutně kontraindikována.

Interakce s antineoplastiky (protinádorová léčba)

Hyperforin zvyšuje aktivitu CYP3A4, čímž snižuje účinnost některých cytostatik (např. irinotekan, imatinib).

Doporučení: Během chemoterapie neužívejte žádné přípravky s třezalkou.

Interakce s antivirotiky

Třezalka zrychluje metabolismus antivirotik (např. indinavir, ritonavir, nevirapin) a tím snižuje jejich plazmatickou hladinu až o 50 %.

Doporučení: V průběhu virové léčby (např. HIV, hepatitida) neužívejte třezalku vůbec.

Interakce s antiepileptiky

Třezalka může ovlivnit hladinu léků jako karbamazepin nebo fenytoin. To může vést k častějšímu výskytu záchvatů.

Doporučení: Pokud máte diagnostikovanou epilepsii, neužívejte třezalku bez konzultace s neurologem.

Interakce s doplňky stravy a bylinami

• Jiné antidepresivní byliny (např. Rhodiola, ašvaganda, mučenka): může zesílit účinek, vhodné kombinovat jen krátkodobě.
• Adaptogeny (ženšen, eleuterokok): zvyšuje psychickou výkonnost, ale u citlivých jedinců může způsobit neklid.
• Byliny s fotosenzitivními účinky (např. bolševník, pastinák): riziko podráždění kůže na slunci.

Toxicita třezalky

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) patří mezi nejbezpečnější a nejlépe tolerované léčivé rostliny Evropy. Při správném dávkování nevykazuje žádnou klinicky významnou toxicitu, nevyskytuje se žádné závažné poškození orgánů a její rizikový profil je velmi nízký.

Většina hlášených problémů (fotosenzitivita, interakce s léky) souvisí s překročením dávky nebo nevhodnou kombinací s farmaky, nikoli s přímým toxickým účinkem rostliny.

Akutní toxicita (extrémně nízké riziko)

Akutní toxicita třezalky byla zkoumána na zvířecích modelech. LD₅₀ (letální dávka) ethanolem extrahované sušiny přesahuje 20 g/kg tělesné hmotnosti (u potkanů), což dokládá velmi nízkou akutní toxicitu.

U lidí nejsou známy žádné případy akutního předávkování, které by vedly k vážným zdravotním následkům. I při dávkách 15–20× vyšších než doporučené (cca 15 g sušiny denně) byly pozorovány pouze přechodné projevy:

• neklid,
• insomnie
• zvýšená fotosenzitivita.

Závěr: Akutní toxicita třezalky je prakticky nulová. Není smrtelně toxická ani při extrémním požití.

Subakutní a chronická toxicita

Při dlouhodobém podávání (3–6 měsíců) nebyly zaznamenány žádné změny v krevním obraze, jaterních a renálních parametrech (ALT, AST, kreatinin, močovina), srdeční činnosti ani krevním tlaku.

Ve studiích na potkanech a psech nebyla prokázána hepatotoxicita, nefrotoxicita ani kardiotoxicita.

Dlouhodobé užívání standardizovaných extraktů u lidí (do 12 měsíců) prokázalo dobrou toleranci bez kumulativního poškození orgánů (Kasper et al., 2010).

Závěr: Třezalka je bezpečná i při dlouhodobém užívání. Přesto se doporučuje po 8 týdnech kúry zařadit 1-2 týdny pauzu, aby nedocházelo k vyčerpání detoxikačních enzymů.

Fotosenzitivita jako „toxický efekt světla“

Hypericin má fotodynamické vlastnosti – absorbuje světlo (zejména UV-A záření) a přeměňuje ho na reaktivní kyslíkové formy (ROS). Ve vysokých dávkách nebo při nadměrném vystavení slunci to může způsobit fotosenzitivní dermatitidu (tzv. „alergii na slunce“). Tento efekt je závislý na dávce i pigmentaci kůže – osoby se světlou pokožkou reagují citlivěji.

Reprodukční toxicita

V experimentech na zvířatech nebyl prokázán teratogenní (poškozující plod) ani mutagenní účinek. Ani při dávkách, které několikanásobně převyšovaly terapeutické, se neobjevily změny v růstu ani vývoji plodů.

U lidí však chybí dostatek klinických dat. Proto se z preventivních důvodů užívání v těhotenství a při kojení nedoporučuje.

Závěr: Reprodukční toxicita nebyla prokázána, ale z opatrnosti se třezalka v těhotenství vynechává.

Genotoxicita a karcinogenita

Dlouhodobé sledování (více než 20 let klinické praxe v Německu, Švýcarsku a Rakousku) neprokázalo žádné zvýšení rizika nádorových onemocnění.

In vitro studie ukázaly, že hypericin může při vystavení silnému UV záření způsobit poškození DNA (fotogenotoxický efekt), ovšem pouze za laboratorních podmínek. Při běžném užívání nemá tento jev klinický význam.

Hepatotoxicita a renální toxicita

Na rozdíl od mnoha jiných rostlin metabolizovaných v játrech třezalka játra nepoškozuje, ale naopak podporuje jejich detoxikační funkci. Studie (Yu et al., 2010) ukazují zvýšení hladiny glutationu a katalázy v jaterních buňkách.

K poškození jater může dojít pouze nepřímo aktivací enzymu CYP3A4, který zrychluje odbourávání jiných léků a zvyšuje jejich hepatotoxický potenciál (např. paracetamol, valproát).

Závěr: Třezalka je hepatoprotektivní, nikoli hepatotoxická. Nebezpečí vzniká pouze při kombinaci s jinými léky.

Neurologická a kardiovaskulární toxicita

Při extrémně vysokých dávkách (nad 3 g extraktu denně) byly popsány přechodné projevy:

• Zvýšený krevní tlak,
• tachykardie,
• lehká podrážděnost.

Tyto účinky po vysazení třezalky ustoupily. Nebyla prokázána žádná přímá neurotoxicita ani ovlivnění srdečního rytmu.

Zajímavosti o třezalce

• Třezalka patří k rostlinám, které svým výskytem „následují člověka“. Roste na bývalých polích, rumištích, úhorech a v okolí vesnic, tedy na místech, kde lidská činnost proměnila krajinu.
• V lidové tradici se říkalo, že tam, kde třezalka roste, mají zlí duchové zákaz vstupu.
• Její výskyt kolem vesnic lidé považovali za znamení „slunečního požehnání“.
• V horách a na pastvinách bývá oblíbená pastýři. Říká se, že „vůně třezalky drží vlky dál od stád“.
• Název „bylina sv. Jana“ odkazuje na období kvetení kolem svátku sv. Jana Křtitele (24. června).
• Ve středověku se třezalka věšela do oken pro ochranu před blesky a zlými duchy.
• Červený olej z květů symbolizuje „krev světce“ – podle pověsti rostlina vyrostla z kapek jeho krve.
• V alchymii představovala „sluneční sílu“, spojení ducha a světla.
• V moderní psychologii bývá nazývána „bylinou optimismu“.
• Při pastvě na loukách s vysokým výskytem třezalky byly popsány případy zánětů kůže a otoků (zejména u ovcí a skotu). Zvířata s bílou srstí jsou citlivější.

Recepty z třezalky tečkované

• Třezalkový čaj: 1 lžička sušené natě na 250 ml vody louhujte 10 minut, pijte 2–3× denně.
• Tinktura: 1 díl sušené natě na 5 dílů 50% lihu, macerujte 14 dní, užívejte 20 kapek 2× denně.
• Třezalkový olej: Čerstvé květy zalijte olivovým olejem, nechte 3 týdny na slunci, sceďte – na rány, popáleniny, neuralgie.
• Čaj pro nervy: Třezalka 30 %, Meduňka 30 %, Levandule 20 %, Mučenka 20 %.

Byliny s podobnými účinky

Rhodiola rosea (rozchodnice růžová) – adaptogen, proti stresu.

Withania somnifera (ašvaganda – vitánie snodárná) – tonikum, zklidňuje nervy.

Valeriana officinalis (kozlík lékařský) – uklidňující a hypnotický účinek.

Melissa officinalis (meduňka lékařská) – antidepresivní a relaxační.

Lavandula angustifolia (levandule lékařská) – antistresová, harmonizující.

Passiflora incarnata (mučenka pletní) – přírodní sedativum.

Synergické směsi

Pro klid a spánek: třezalka + meduňka + mučenka + kozlík.

Pro náladu a duševní rovnováhu: třezalka + Rhodiola + ašvaganda.

Pro ženy: třezalka + kontryhel + Shatavari + levandule.

Pro regeneraci nervů: třezalka + Ginkgo biloba + eleuterokok.

Pro kůži: třezalka + měsíček + heřmánek + kostival.

V textu byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:

• Hypericum perforatum: Traditional uses, clinical trials, and drug interactions.

Nobakht SZ, Akaberi M, Mohammadpour AH, Tafazoli Moghadam A, Emami SA. Iran J Basic Med Sci. 2022 Sep;25(9):1045-1058. doi: 10.22038/IJBMS.2022.65112.14338. PMID: 36246064

• John's wort (Hypericum perforatum) and depression: what happens to the neurotransmitter systems?

Kholghi G, Arjmandi-Rad S, Zarrindast MR, Vaseghi S. Naunyn Schmiedebergs Arch Pharmacol. 2022 Jun;395(6):629-642. doi: 10.1007/s00210-022-02229-z. Epub 2022 Mar 16. PMID: 35294606

• Identification of molecular targets of Hypericum perforatum in blood for major depressive disorder: a machine-learning pharmacological study.

Xu Z, Rasteh AM, Dong A, Wang P, Liu H. Chin Med. 2024 Oct 9;19(1):141. doi: 10.1186/s13020-024-01018-5. PMID: 39385284

• Hypericum perforatum attenuates depression by regulating Akkermansia muciniphila, tryptophan metabolism and NFkappaB-NLRP2-Caspase1-IL1beta pathway.

Jiang ZM, Wang FF, Zhao YY, Lu LF, Jiang XY, Huang TQ, Lin Y, Guo L, Weng ZB, Liu EH. Phytomedicine. 2024 Sep;132:155847. doi: 10.1016/j.phymed.2024.155847. Epub 2024 Jul 3. PMID: 38996505

• Hypericum perforatum and the Underlying Molecular Mechanisms for Its Choleretic, Cholagogue, and Regenerative Properties.

Mohagheghzadeh A, Badr P, Mohagheghzadeh A, Hemmati S. Pharmaceuticals (Basel). 2023 Jun 15;16(6):887. doi: 10.3390/ph16060887. PMID: </span >37375834

• Hypericum perforatum: a comprehensive review on pharmacognosy, preclinical studies, putative molecular mechanism, and clinical studies in neurodegenerative diseases.

Suryawanshi MV, Gujarathi PP, Mulla T, Bagban I. Naunyn Schmiedebergs Arch Pharmacol. 2024 Jun;397(6):3803-3818. doi: 10.1007/s00210-023-02915-6. Epub 2024 Jan 4.</span > PMID: 38175276

• Hypericum perforatum: a comprehensive review on pharmacognosy, preclinical studies, putative molecular mechanism, and clinical studies in neurodegenerative diseases.

Suryawanshi MV, Gujarathi PP, Mulla T, Bagban I. Naunyn Schmiedebergs Arch Pharmacol. 2024 Jun;397(6):3803-3818. doi: 10.1007/s00210-023-02915-6. Epub 2024 Jan 4.</span > PMID: 38175276

• Hypericum perforatum and Its Potential Antiplatelet Effect.

Monteiro MD, Dias ACP, Costa D, Almeida-Dias A, Criado MB. Healthcare (Basel). 2022 Sep 15;10(9):1774. doi: 10.3390/healthcare10091774. PMID: </span >36141386

• Documentary Analysis of Hypericum perforatum (St. John's Wort) and Its Effect on Depressive Disorders.

Otero MC, Ceric F, Miranda-Rojas S, Carreño C, Escares R, Escobar MJ, Saracini C, Atala C, Ramírez-Barrantes R, Gordillo-Fuenzalida F.</span > Pharmaceuticals (Basel). 2024 Dec 3;17(12):1625. doi: 10.3390/ph17121625. PMID: </span >39770466 </span >

• Hypericum Perforatum-Derived Exosomes-Like Nanovesicles: A Novel Natural Photosensitizer for Effective Tumor Photodynamic Therapy.

Ma X, Chen N, Zeng P, He Y, Zhang T, Lu Y, Li Z, Xu J, You J, Zheng Y, Wang L, Luo M, Wu J. Int J Nanomedicine. 2025 Feb 4;20:1529-1541. doi: 10.2147/IJN.S510339. eCollection 2025. PMID: 39925681

• Hypericum perforatum and Its Ingredients Hypericin and Pseudohypericin Demonstrate an Antiviral Activity against SARS-CoV-2.

Mohamed FF, Anhlan D, Schöfbänker M, Schreiber A, Classen N, Hensel A, Hempel G, Scholz W, Kühn J, Hrincius ER, Ludwig S.</span > Pharmaceuticals (Basel). 2022 Apr 25;15(5):530. doi: 10.3390/ph15050530. PMID: </span >35631357 </span >

• Depression and Its Phytopharmacotherapy-A Narrative Review.

Dobrek L, Głowacka K. Int J Mol Sci. 2023 Mar 1;24(5):4772. doi: 10.3390/ijms24054772. PMID: 36902200

• Effectiveness of Hypericum perforatum Extract in the Treatment of Corrosive Esophageal Burns.

Sümeli R, Cömert HSY, Sarıhan H, İmamoğlu M, Saygın İ. J Invest Surg. 2022 Mar;35(3):647-652. doi: 10.1080/08941939.2021.1921083. Epub 2021 May 17. PMID: 33998353

• Effect of St. John's Wort (Hypericum perforatum) on Male Sexual and Reproductive Health: A Narrative Review.

Alzahrani MA, Ofisan SB, Alshumaymiri NI, Alghuwainem M, Altamimi M, Alali AY, Rabie M, AboSkena AK, Almaymuni K, Almannie R, Binsaleh S.</span > Biomedicines. 2023 Oct 16;11(10):2800. doi: 10.3390/biomedicines11102800. PMID: </span >37893173 </span >

• Determination of Potential Drug Candidate Molecules of the Hypericum perforatum for COVID-19 Treatment.

Yalçın S, Yalçınkaya S, Ercan F. Curr Pharmacol Rep. 2021;7(2):42-48. doi: 10.1007/s40495-021-00254-9. Epub 2021 Mar 2. PMID: 33680715

• Anti-Tumor Activity of Hypericum perforatum and Hyperforin through Modulation of Inflammatory Signaling, ROS Generation and Proton Dynamics.

Menegazzi M, Masiello P, Novelli M. Antioxidants (Basel). 2020 Dec 28;10(1):18. doi: 10.3390/antiox10010018. PMID: </span >33379141

• Hypericum perforatum prevents the acquisition of and promotes resilience against stress-induced reinstatement of the conditioned place preference induced by cocaine.

Fugazzotto F, Occhiuto F, García-Pardo MP, Aguilar MA. Neurosci Lett. 2021 Sep 25;762:136164. doi: 10.1016/j.neulet.2021.136164. Epub 2021 Aug 8. PMID: 34371124

• Hypericum perforatum Nanoemulsion Mitigates Cisplatin-Induced Chemobrain via Reducing Neurobehavioral Alterations, Oxidative Stress, Neuroinflammation, and Apoptosis in Adult Rats.

Khalil HMA, El Henafy HMA, Khalil IA, Bakr AF, Fahmy MI, Younis NS, El-Shiekh RA. Toxics. 2023 Feb 8;11(2):159. doi: 10.3390/toxics11020159. PMID: 36851034

• Medicinal Plants Used for Anxiety, Depression, or Stress Treatment: An Update.

Kenda M, Kočevar Glavač N, Nagy M, Sollner Dolenc M. Molecules. 2022 Sep 15;27(18):6021. doi: 10.3390/molecules27186021. PMID: </span >36144755

• Hypericum perforatum extract and hyperforin inhibit the growth of neurotropic parasite Toxoplasma gondii and infection-induced inflammatory responses of glial cells in vitro.

Shinjyo N, Nakayama H, Li L, Ishimaru K, Hikosaka K, Suzuki N, Yoshida H, Norose K. J Ethnopharmacol. 2021 Mar 1;267:113525. doi: 10.1016/j.jep.2020.113525. Epub 2020 Oct 28. PMID: 33129946

• The Putative Antidiabetic Effect of Hypericum perforatum on Diabetes Mellitus.

Theodorakopoulou A, Pylarinou I, Anastasiou IA, Tentolouris N. Int J Mol Sci. 2025 Jan 3;26(1):354. doi: 10.3390/ijms26010354. PMID: </span >39796209

• Hypericum perforatum: a medicinal plant with potential as a curative agent against obesity-associated complications.

Tokgöz HB, Altan F. Mol Biol Rep. 2020 Nov;47(11):8679-8686. doi: 10.1007/s11033-020-05912-7. Epub 2020 Oct 22. PMID: 33090307

• John's Wort (Hypericum perforatum)-Related Acute Kidney Injury.

Adibelli Z, Karacay I, Demir M, Duran C. Blood Purif. 2022;51(6):520-522. doi: 10.1159/000518349. Epub 2021 Aug 24. PMID: </span >34515077

• Hypericum perforatum (St. John's Wort) in broilers diet improve growth performance, intestinal microflora and immunity.

İlhan Z, Zengin M, Bacaksız OK, Demir E, Ekin İH, Azman MA. Poult Sci. 2024 Dec;103(12):104419. doi: 10.1016/j.psj.2024.104419. Epub 2024 Oct 14. PMID: 39427421

• John's Wort.

[No authors listed] 2025 Apr 15. Drugs and Lactation Database (LactMed®) [Internet]. Bethesda (MD): National Institute of Child Health and Human Development; 2006–.</span > PMID: 30000829

• Cytotoxic activities of Hypericum perforatum extracts against 2D and 3D cancer cell models.

Matić IZ, Ergün S, Đorđić Crnogorac M, Misir S, Aliyazicioğlu Y, Damjanović A, Džudžević-Čančar H, Stanojković T, Konanç K, Petrović N.</span > Cytotechnology. 2021 Jun;73(3):373-389. doi: 10.1007/s10616-021-00464-5. Epub 2021 Apr 1. PMID: 34149173

• Clock protein LHY targets SNAT1 and negatively regulates the biosynthesis of melatonin in Hypericum perforatum.

Zhou W, Xiao RY, Yang YX, Wang X, Wang DH, Wang ZZ. Sci Adv. 2024 Sep 20;10(38):eadq6505. doi: 10.1126/sciadv.adq6505. Epub 2024 Sep 18. PMID: </span >39292789

• Evaluation of the chemopreventive effects of Hypericum perforatum L on DMBA-applied rat oral mucosa.

Şengün DN, Karaca İR, Saraç N, Uğur A, Fırat A, Kaymaz FF, Öztürk HS. Arch Oral Biol. 2021 Jul;127:105139. doi: 10.1016/j.archoralbio.2021.105139. Epub 2021 Apr 30. PMID: 33964648

• The efficacy and safety of St. John's wort extract in depression therapy compared to SSRIs in adults: A meta-analysis of randomized clinical trials.

Zhao X, Zhang H, Wu Y, Yu C. Adv Clin Exp Med. 2023 Feb;32(2):151-161. doi: 10.17219/acem/152942. PMID: </span >36226689

• The Influence of Hypericum perforatum Addition to Wheat Cookies on Their Antioxidant, Anti-Metabolic Syndrome, and Antimicrobial Properties.

Jakubczyk A, Kiersnowska K, Ömeroğlu B, Gawlik-Dziki U, Tutaj K, Rybczyńska-Tkaczyk K, Szydłowska-Tutaj M, Złotek U, Baraniak B.</span > Foods. 2021 Jun 15;10(6):1379. doi: 10.3390/foods10061379. PMID: 34203621

• Predicting the Potential Distribution of Hypericum perforatum under Climate Change Scenarios Using a Maximum Entropy Model.

Hao Y, Dong P, Wang L, Ke X, Hao X, He G, Chen Y, Guo F. Biology (Basel). 2024 Jun 19;13(6):452. doi: 10.3390/biology13060452. PMID: </span >38927332

• Green Synthesis of Silver Nanoparticles Using Hypericum perforatum Aqueous Extract with the Evaluation of Its Antibacterial Activity against Clinical and Food Pathogens.

Alahmad A, Al-Zereini WA, Hijazin TJ, Al-Madanat OY, Alghoraibi I, Al-Qaralleh O, Al-Qaraleh S, Feldhoff A, Walter JG, Scheper T.</span > Pharmaceutics. 2022 May 21;14(5):1104. doi: 10.3390/pharmaceutics14051104. PMID: </span >35631691 </span >

• Hypericum Essential Oils-Composition and Bioactivities: An Update (2012-2022).

Grafakou ME, Barda C, Karikas GA, Skaltsa H. Molecules. 2022 Aug 17;27(16):5246. doi: 10.3390/molecules27165246. PMID: </span >36014484

• Ganoderma lucidum and Hypericum perforatum Exhibit Anti-Inflammatory, Antioxidant, and Anti-Androgen Effect in Rat Model of Experimental Polycystic Ovarian Syndrome.

Okay G, Kırıcı P, Mavral N, Utkan Korun ZE, Annac E, Kaplan S. Med Princ Pract. 2024 Apr 10;33(4):1-7. doi: 10.1159/000538595. Online ahead of print. PMID: 38599178

• Documentary Analysis of Hypericum perforatum (St. John's Wort) and Its Effect on Depressive Disorders.

Otero MC, Ceric F, Miranda-Rojas S, Carreño C, Escares R, Escobar MJ, Saracini C, Atala C, Ramírez-Barrantes R, Gordillo-Fuenzalida F.</span > Pharmaceuticals (Basel). 2024 Dec 3;17(12):1625. doi: 10.3390/ph17121625. PMID: </span >39770466 </span >

Autor
MVDr. Jiří Pantůček a kolektiv Green idea