❤️ Právě teď: Valentýnská DOPRAVA ZDARMA při nákupu nad 500 Kč / 20 € s kódem DOPRAVACZ nebo DOPRAVAEUR.
Více
    Ceny v:
    Registrace
    Domů / Herbář / Právenka latnatá (Andrographis paniculata)

    Právenka latnatá (Andrographis paniculata)

    Právenka latnatá

    (Andrographis paniculata)

    Čeleď
    Acanthaceae

    Rod
    Andrographis

    Druh
    Andrographis paniculata

    Lidové a jiné názvy
    Měkýn latnatý, král hořkých bylin, indský hořec, anglicky: green chiretta, king of bitters, čínsky: Chuan Xin Lian (穿心莲)

    Zařazení
    antivirotikum, antiphlogistikum, hepatoprotektivum, imunostimulans, detoxikans, antipyretikum, adaptogen, antioxidant, febrifugum, antidiabetikum, kardioprotektivum, dermatologikum, antineoplastikum / onkoprotektivum, antibakterikum, tonikum, fytofarmakum pro dýchací cesty.

    Historie právenky latnaté. Tisícileté užití v tradiční medicíně napříč Asií i Evropou

    Právenka latnatá (Andrographis paniculata) patří po staletí mezi nejvýznamnější „hořké léčivé byliny“ Asie. V Indii je známá pod sanskrtským jménem Kalmegha, v překladu „černý oblak“ – symbol očisty a obnovy těla. V tradiční ájurvedské medicíně se užívá více než 2 000 let, zejména pro „čištění jater a krve“, léčbu horeček, infekcí a zažívacích potíží.  Najdeme ji v klasických textech ájurvédské medicíny, jako je Charaka Samhita a Bhaishajya Ratnavali, kde se uvádí jako součást receptur pro léčbu žloutenky, horeček, malárie a chronických onemocnění jater.

    V tradiční čínské medicíně (TCM) nese právenka název Chuan Xin Lian (穿心莲), v doslovném překladu „lotos, který proniká srdcem“. Podle čínské teorie „čistí horko“ (qing re) a „odstraňuje toxiny“ (jie du), a proto se používá při infekčních onemocněních, horečkách, průjmech, nachlazení, zánětech dýchacích cest a jaterních chorobách. Již v lékařském díle Ben Cao Bei Yao z dynastie Ming (16. století) je popisována jako bylina „ochlazující oheň a chránící játra“.

    Na Srí Lance a v jihovýchodní Asii byla právenka po staletí součástí domácích léčebných směsí, zejména pro léčbu malárie a horeček. V Thajsku je známá pod poetickým názvem Fah Talai Jone – „Nebesa ničí zloděje“, který symbolicky odkazuje na její schopnost „vyhnat nemoc“. Tradiční thajská medicína ji používala při nachlazení, kašli, zánětech průdušek, ale i při otravách jídlem a střevních infekcích. Během chřipkové epidemie v 20. století byla v Thajsku dokonce zařazena mezi „národní léčiva první volby“ a dodnes je součástí oficiálního thajského lékopisu.

    Do Evropy se právenka dostala pravděpodobně koncem 18. století díky britským koloniálním lékařům působících v Indii. Ti ji označovali jako Green Chiretta nebo King of Bitters – Král hořkých bylin. V britsko-indické farmakologii 19. století byla uvedena v Pharmacopoeia of India (1868) jako oficiální léčivo. Používala se při léčbě infekčních onemocnění, horeček a zažívacích potížích, podobně jako chinin při malárii.

    Ve 20. století se právenka postupně rozšířila i mimo Asii – nejprve v Evropě, později v Americe. Během 2. světové války se v Indii a Thajsku používala jako přírodní náhrada chininu, který byl v té době nedostatkový.

    Od 80. let 20. století probíhá intenzivní vědecký výzkum účinné látky andrographolidu, který prokázal antivirové, protizánětlivé a imunomodulační vlastnosti. Díky tomu se právenka označuje jako rostlinný ekvivalent echinacey, a stala se nedílnou součástí moderní fytoterapie, především v prevenci a léčbě virových infekcí, onemocnění jater a zánětlivých stavů.

    Dnes je právenka latnatá oficiálně uznána v lékopisech Indie, Číny, Thajska, Srí Lanky a Velké Británie. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji uvádí jako významnou léčivou rostlinu pro posílení imunity a léčbu infekčních onemocnění v tropických oblastech. V posledních letech se stala také běžnou součástí evropských doplňků stravy a je předmětem rozsáhlého výzkumu v souvislosti s léčbou virových onemocnění, zánětů a hepatoprotekcí (ochranou jater).

    Kde roste právenka latnatá? Přirozený výskyt a pěstování v Asii i po celém světě

    Právenka latnatá pochází z jižní a jihovýchodní Asie. V přírodě se přirozeně vyskytuje v Indii, Srí Lance, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku, Myanmaru, Laosu, Kambodži, Vietnamu, Indonésii a jižní Číně. Roste v tropických a subtropických oblastech, především v teplých nížinách do nadmořské výšky okolo 1 500 m n. m.

    Vyhledává vlhké, dobře propustné půdy bohaté na humus. Nejlépe se jí daří v polostínu až plném slunci při teplotách 20–35 °C. V přírodě roste na mezích, v okolí polí, cest a na úhorech. Často se samovolně šíří na otevřených stanovištích po sklizni jiných plodin. V přírodních ekosystémech tvoří drobné porosty s dalšími bylinnými druhy.

    V Indii je právenka běžně pěstována jako léčivá bylina, především ve státech Tamil Nadu, Kerala, Karnataka a Andhra Pradesh. Ve velkém se pěstuje i v Thajsku, kde je součástí oficiální státní medicíny. V posledních desetiletích se rozšířila také do Afriky (Nigérie, Ghana), Jižní Ameriky (Brazílie) a Austrálie. V Evropě se pěstuje jako zahradní nebo farmaceutická rostlina – zejména ve Španělsku, Itálii a ve sklenících střední Evropy.

    Pro farmaceutické účely jsou nejvíce ceněny rostliny pěstované v ekologických podmínkách jižní Indie a Thajska, kde je nejvyšší obsah účinné látky andrographolidu. Rostliny z vlhkých tropických oblastí mají obvykle vyšší koncentraci účinných látek než rostliny z oblastí suchých.

    Pravenka_latnata1

    Jak vypadá právenka latnatá

    Právenka latnatá je jednoletá bylina z čeledi Acanthaceae, která běžně dorůstá výšky 30 až 110 cm, v ideálních podmínkách až 120 cm. Má přímou, čtyřhrannou a jemně rýhovanou lodyhu, která je v mládí zelená až světle zelenohnědá, u starších rostlin pak často dutá. V průřezu je patrná tenká dřevnatá vrstva. Rostlina se bohatě větví, zejména v horní části, a tvoří řídké latnaté květenství – odtud název „latnatá“.

    Listy jsou vstřícné, vejčitě kopinaté až eliptické, dlouhé 4–8 cm a široké 1–3 cm. Mají krátký řapík a hladký, lesklý povrch. Horní strana listu je tmavě zelená, spodní světlejší, s nápadnou žilnatinou. Při poškození listu se uvolňuje hořká, aromatická šťáva.

    Květy jsou drobné, dvoupyské, bílé až světle růžové, s fialovými skvrnami na dolním pysku. Trubkovitá koruna měří přibližně 1 cm. Květy se objevují v latnatých květenstvích na vrcholu lodyhy nebo v úžlabí listů od července do října, v tropických oblastech pak prakticky celoročně. Kvetení přitahuje drobný hmyz, zejména včely a motýly.

    Plody jsou úzké, podlouhlé tobolky dlouhé asi 2 cm, které po dozrání praskají a vystřelují drobná, hnědá až červenohnědá semena. Ta jsou eliptická, zploštělá, hladká a mají vysokou klíčivost, která přetrvává až dva roky.

    Kořenový systém je mělký, vláknitý, rozvětvený, s jemnými postranními kořínky. Právenka roste velmi rychle – od vyklíčení po kvetení uplyne přibližně 90 dní. Celá rostlina má jemně bylinnou vůni, ale její chuť je extrémně hořká. Podle tradičních pramenů patří k nejhořčejším bylinám vůbec.

    Právenka má schopnost po seřezání regenerovat a znovu obrůst. V přírodě vytváří husté porosty, které se snadno rozrůstají samovýsevem. Při pěstování preferuje teplé, vlhké podmínky a lehkou hlinitou půdu s neutrálním pH.

    Které části právenky se užívají

    U právenky latnaté se nejčastěji využívají nadzemní části rostliny – listy, lodyhy a květy. Ty se sbírají v době plného květu, kdy obsahují nejvyšší koncentraci účinných diterpenoidních laktonů (zejména andrographolidu). V některých systémech tradiční medicíny se používá i kořen, který má mírně odlišné složení a bývá součástí očistných a detoxikačních směsí.

    Listy

    Listy jsou nejbohatším zdrojem andrographolidu, flavonoidů a polyfenolů. Sušené listy se využívají k přípravě odvarů, tinktur nebo extraktů. V ájurvedské medicíně se prášek z listů míchá s medem nebo ghí (přepuštěným máslem) při léčbě jaterních potíží nebo horeček.

    Lodyhy

    Lodyhy obsahují obdobné látky jako listy, ale v menším množství. Zvyšují celkový obsah hořčin a jsou vhodné do čajových směsí. Často se zpracovávají společně s listy.

    Květy

    Květy mají jemnější účinek a v tradiční čínské medicíně se používají při výrobě bylinných vín a tonik.

    Kořen

    Ačkoliv se kořen využívá méně často, některé systémy tradiční medicíny (např. thajská) ho zařazují do směsí pro ochlazení organismu a zmírnění horeček. Kořen má silnější detoxikační a lehce diuretický účinek.

    Pro farmaceutické účely se sklizená rostlinná hmota suší při teplotě do 50 °C a poté se mele nebo extrahuje. Kvalitní surovina má hořkou chuť, světle až tmavě zelenou barvu a charakteristické bylinné aroma. Standardizované extrakty, běžně vyráběné z listů, obsahují 10–30 % andrographolidu.

    V tradičních systémech medicíny se užívá celá nadzemní část, protože kombinace složek z různých pletiv rostliny vytváří synergický účinek. Tato kombinace podporuje imunitní systém, pomáhá snížit horečku, detoxikuje játra a tlumí záněty.

    Účinné látky právenky latnaté

    Právenka latnatá je doslova nabitá bioaktivními látkami, díky nimž má široké spektrum léčivých účinků. Obsahuje především diterpenoidní laktony, ale také flavonoidy, polyfenoly, alkaloidy, třísloviny, saponiny i esenciální minerály.

    Hlavní skupiny účinných látek:

    1. Diterpenoidní laktony – hlavní síla právenky
      Nejdůležitější skupina látek, která je odpovědná za typickou hořkost a většinu léčebných účinků.
    • Andrographolid
      Hlavní bioaktivní složka. Má protizánětlivé, antivirové, antioxidační a hepatoprotektivní účinky. Inhibuje uvolňování cytokinů (např. TNF-α, IL-6) a tlumí aktivaci NF-κB, čímž reguluje zánětlivou odpověď. Podporuje tvorbu protilátek a aktivitu makrofágů.
    • Deoxyandrographolid
      Výrazné antipyretické (snižování horečky) a antimikrobiální účinky.
    • Neoandrographolid
      Zvyšuje antioxidační kapacitu buněk a chrání játra před oxidačním stresem.
    • 14-deoxy-11,12didehydroandrographolid
      Působí silně antivirově a protizánětlivě, účinkuje i proti hepatitidě B a virům chřipky.
    • Andrograpanin a isoandrographolid
      Přispívají k adaptogenním a imunomodulačním účinkům (pomáhají tělu zvládat stres a posilují obranyschopnost).
    1. Flavonoidy a polyfenoly – významné antioxidanty
      Pomáhají neutralizovat volné radikály a chrání buněčné membrány.
    • Apigenin, luteolin, quercetin, kaempferol
      Působí antioxidačně, protinádorově a kardioprotektivně (chrání srdce).
    • Chrysin, andrographidine A, B, C
      Mají antivirové a protizánětlivé účinky.
    1. Glykosidy a saponiny – lepší vstřebávání a detoxikace
      Pomáhají tělu vstřebat ostatní účinné látky, posilují detoxikační funkci jater a imunitní reakce a celkově tonizují organismus.
    2. Alkaloidy a třísloviny – podpora trávení a hojení
    • Alkaloidy mají mírně stimulační účinek na trávení a nervovou soustavu.
    • Třísloviny působí protibakteriálně a napomáhají hojení sliznic.
    1. Esenciální minerály a stopové prvky
      Právenka obsahuje také důležité minerály, které podporují enzymatické procesy a imunitní funkce:
    • Vápník
    • Draslík
    • Hořčík
    • Železo
    • Zinek
    • Mangan

    Jak právenka působí. Mechanismus účinku hlavních látek

    • Protizánětlivý účinek:
      Andrographolid potlačuje tvorbu prostaglandinů, cyklooxygenázy-2 (COX-2) a zánětlivých cytokinů.
    • Antivirový účinek:
      Brání virům v napadení buněk a snižuje jejich množení – je účinná i proti virům RNA i DNA (např. chřipka, hepatitida, koronaviry).
    • Hepatoprotektivní účinek:
      Zvyšuje hladiny glutationu, chrání hepatocyty (jaterní buňky) před poškozením toxiny (např. paracetamol, alkohol) a podporuje jejich regeneraci.
    • Antioxidační účinek:
      Aktivuje antioxidační enzymy (SOD, katalázu, glutationperoxidázu) a snižuje oxidační stres.
    • Imunomodulační účinek:
      Stimuluje proliferaci T-lymfocytů, zvyšuje fagocytární aktivitu makrofágů a produkci interferonu-γ.

    Obsahové standardy:

    • Celkový obsah diterpenoidů v sušené droze: 2–6 %
    • Obsah andrographolidu ve standardizovaném extraktu: 10–30 %
    • Optimální extrakční metody:
      • Vodní extrakce (pro získání polysacharidů)
      • Ethanolová extrakce (pro získání diterpenoidů)

    Právenka_detail

    Prokázané účinky. Jak právenka pomáhá?

    Právenka latnatá je jednou z nejlépe studovaných asijských léčivých bylin. Její protizánětlivé, antivirové, imunostimulační, jaterně ochranné i antioxidační účinky potvrdila řada klinických a laboratorních studií.

    1. Podpora imunity a prevence infekcí
    • Stimuluje přirozenou imunitní odpověď – zvyšuje aktivitu makrofágů, NK buněk a tvorbu protilátek.
    • Pomáhá při prevenci a léčbě virových infekcí dýchacích cest, nachlazení a chřipky.
    • Klinické studie (Cáceres et al., 1999; Saxena et al., 2010) potvrdily zkrácení délky nachlazení a zmírnění příznaků při podávání extraktu Andrographis paniculata (právenky latnaté).
    1. Antivirové účinky
    • Laboratorní výzkumy ukázaly účinnost proti virům chřipky A a B, hepatitidě B, dengue, herpesvirům a koronavirům.
    • Andrographolid blokuje vstup virů do buněk a brání jejich množení.
    • Studie v Thajsku (2021) během pandemie COVID-19 prokázala, že standardizovaný extrakt z právenky zkracuje dobu hospitalizace a zmírňuje příznaky lehkých infekcí horních cest dýchacích.
    1. Hepatoprotektivní účinky (ochrana jater)
    • Chrání jaterní tkáň před toxickým poškozením (paracetamol, alkohol, těžké kovy).
    • Zvyšuje hladiny glutationu a antioxidačních enzymů v játrech.
    • Používá se při hepatitidách, žloutence a jako doplněk při dlouhodobém užívání léků zatěžujících játra.
    • Studie (Handa & Sharma, 1990) potvrdila normalizaci jaterních enzymů po podání extraktu u zvířecích modelů.
    1. Protizánětlivé a antipyretické účinky
    • Právenka inhibuje COX-2, NO syntázy a snižuje hladiny prozánětlivých cytokinů.
    • Klinické studie ukazují výrazné snížení bolestivosti a horečky u pacientů s faryngitidou, bronchitidou nebo sinusitidou už během 3–5 dnů léčby.
    1. Antioxidační a buněčná ochrana
    • Polyfenoly a andrographolid zvyšují aktivitu superoxiddismutázy (SOD), katalázy a glutationperoxidázy.
    • Zlepšují mikrocirkulaci, chrání endoteliální buňky a zpomalují oxidační stárnutí.
    1. Antibakteriální a antiparazitární účinky
    • In vitro prokázána aktivita proti Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Escherichia coli a Salmonella typhi.
    • Používá se při střevních infekcích, úplavici, zánětech močových cest a kožních infekcích.
    • Tradičně se kombinuje s neemem nebo kurkumou při parazitárních onemocněních.
    1. Antidiabetické a metabolické účinky
    • Pomáhá snižovat hladinu krevního cukru a zlepšuje citlivost na inzulin.
    • Zlepšuje metabolismus tuků, snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů.
    • Studie (Zhao et al., 2014) potvrzují hypoglykemický účinek andrographolidu u zvířecích modelů.
    1. Kardiovaskulární a neuroprotektivní účinky
    • Zlepšuje průtok krve, chrání srdce před ischemickým poškozením a snižuje oxidační stres v myokardu (srdečním svalu).
    • Andrographolid vykazuje neuroprotektivní účinky – brání ztrátě paměťových funkcí při oxidačním stresu.
    1. Onkoprotektivní a protinádorové účinky
    • Laboratorní studie ukázaly zpomalení růstu nádorových buněk (karcinom prsu, tlustého střeva, jater, plic).
    • Mechanismus spočívá v aktivaci apoptózy (programované buněčné smrti) a blokádě signalizační dráhy JAK/STAT3.
    1. Trávicí systém a detoxikace
    • Podporuje tvorbu žluči a zlepšuje trávení.
    • Pomáhá při nadýmání, nechutenství, střevních infekcích a jako tonikum po zátěži.
    • Kombinace s ostropestřcem a kurkumou posiluje detoxikační účinek.

    Právenka působí komplexně – posiluje imunitu, chrání orgány, snižuje zánět, podporuje regeneraci a zlepšuje celkovou vitalitu. Díky tomu je považována za jednu z nejvšestrannějších léčivých bylin moderní fytoterapie.

    Jak užívat právenku latnatou a vytěžit z ní maximum

    Aby byla právenka latnatá (Andrographis paniculata) skutečně účinná, záleží nejen na správném dávkování, ale i na kvalitě suroviny, způsobu zpracování a délce užívání. Farmakologická účinnost závisí na koncentraci andrographolidu a čerstvosti rostlinné drogy.

    1. Kvalita suroviny – na původu záleží

    Nejúčinnější právenka pochází z ekologicky čistých oblastí jižní Indie a Thajska, kde rostlina dorůstá přirozené velikosti a dosahuje nejvyššího obsahu diterpenoidů (až 30 % andrographolidu). Kvalitní bylina má výrazně hořkou chuť a tmavě zelenou barvu. Při výběru doplňku stravy je vhodné ověřit laboratorní testy na obsah účinných látek, těžké kovy a pesticidy.

    1. Sklizeň a zpracování

    Sklízí se celá nadzemní část rostliny v době plného květu, kdy je koncentrace aktivních látek nejvyšší. Sušení by mělo probíhat pozvolna při teplotě do 45–50 °C ve stínu, aby nedošlo k degradaci andrographolidu a flavonoidů. Po usušení se rostlina drtí nebo mele na jemný prášek, případně se extrahuje vodou nebo alkoholem.

    1. Jakou formou právenku užívat
    • Odvar (čaj): vhodný pro běžné posílení imunity, detoxikaci jater a při nachlazení. Vařit 1 čajovou lžičku sušené byliny v 250 ml vody 10–15 minut, pít 2× denně nalačno.
    • Tinktura (alkoholový extrakt): pro rychlý a silný účinek při akutních infekcích. Užívat 20–30 kapek 2–3× denně v malém množství vody.
    • Standardizovaný extrakt: doporučený obsah 10–30 % andrographolidu. Dávkování 200–400 mg extraktu denně (v kapslích nebo tabletách).
    • Dvojitý extrakt (vodní + alkoholový): nejkomplexnější forma – kombinuje polysacharidy (vodní frakce) s diterpenoidy (alkoholová frakce).
    1. Délka kúry a načasování
    • Pro akutní onemocnění (nachlazení, chřipka, bronchitida): 1–2 týdny.
    • Pro jaterní podporu, detoxikaci nebo chronické záněty: 6–8 týdnů.
    • Při dlouhodobém užívání je vhodné po každé kúře zařadit pauzu 2–4 týdny.
    • Užívat nejlépe nalačno nebo 30 minut před jídlem pro lepší vstřebávání.
    1. Dietní a životní podpora
    • Při kúře omezte těžká jídla, alkohol a kávu.
    • Zvyšte příjem vody, zeleniny, čerstvého ovoce a potravin bohatých na antioxidanty (např. bobuloviny, zelený čaj).
    • K dosažení plného účinku napomáhá pravidelný spánek a dostatek odpočinku, jelikož andrographolid podporuje imunitu nejlépe v regenerovaném organismu.

    Nežádoucí účinky právenky latnaté. Na co si dát pozor

    Právenka latnatá je obecně považována za bezpečnou rostlinu, pokud je užívána ve správných dávkách a po omezenou dobu. Přesto může u citlivých osob nebo při nesprávném dávkování vyvolat určité nežádoucí účinky.

    1. Trávicí potíže

    Nejčastější vedlejší účinky jsou spojené s vysokým obsahem hořčinu:

    • nechutenství
    • pocit hořkosti v ústech
    • nevolnost, nadýmání, pálení žáhy
    • řídká stolice

    Většinou odezní po snížení dávky nebo při užívání po jídle.

    1. Alergické reakce

     Vzácně se mohou objevit:

    • svědění, kopřivka
    • kožní vyrážky
    • mírné otoky

    Riziko je vyšší u osob citlivých na rostliny z čeledi Acanthaceae. V případě alergické reakce okamžitě přerušte užívání.

    1. Ovlivnění jaterních enzymů

    Při dlouhodobém nebo nadměrném užívání může dojít ke zvýšení jaterních enzymů (ALT, AST), zejména při současném užívání jiných hepatotropních léků. Doporučuje se pravidelně sledovat jaterní funkce u osob s chronickými onemocněními jater.

    1. Účinky na reprodukční systém

    Zvířecí studie prokázaly, že velmi vysoké dávky andrographolidu mohou dočasně snížit počet spermií a pohyblivost spermií.

    Tento efekt je reverzibilní po vysazení. U lidí nebyl podobný účinek prokázán, ale z preventivních důvodů se dlouhodobé užívání vysokých dávek mužům nedoporučuje.

    1. Ovlivnění krevního tlaku a srážlivosti

    Andrographolid může mírně snižovat krevní tlak a ovlivňovat srážlivost krve (má mírný antikoagulační účinek). Osoby užívající léky na ředění krve (např. warfarin, heparin, aspirin) by měly být pod lékařským dohledem.

    1. Hypoglykemický efekt (Snížení krevního cukru)

    Při současném užívání s antidiabetiky může dojít ke snížení hladiny krevního cukru. Diabetici by měli sledovat glykémii a případně upravit dávkování léků.

    1. Neurologické projevy

     U některých osob se mohou objevit mírné a přechodné projevy jako:

    • bolest hlavy
    • únava
    • závratě
    • podrážděnost

     Nejčastěji se potíže objevují při dávkách nad 1 g denně. Obvykle vymizí po snížení dávky.

    1. Kontraindikace – kdy se právenka nedoporučuje
    • Těhotenství a kojení: může ovlivnit hormonální rovnováhu a kontrakce dělohy.
    • Autoimunitní onemocnění: právenka stimuluje imunitu, proto může teoreticky zhoršit průběh nemocí, jako je lupus, roztroušená skleróza či Hashimotova tyreoiditida.
    • Děti do 12 let: pouze po konzultaci s lékařem.
    1. Interakce s léky a doplňky
    • Může zesilovat účinek antivirotik, antibiotik, antipyretik a antikoagulancií.
    • Může snižovat účinek imunosupresiv a kortikosteroidů.
    • Při kombinaci s jinými hořkými bylinami (např. pelyněk, hořec, lopuch) je třeba dbát na dávkování kvůli možné nadměrné stimulaci trávení.
    1. Doporučení při užívání
    • Při výskytu trávicích nebo jiných obtíží přerušit užívání na 2–3 dny a znovu zahájit s poloviční dávkou.
    • U dlouhodobých kúr (nad 8 týdnů) je vhodné zařazovat přestávky a sledovat celkový stav organismu.

    Pokud právenku užíváte podle doporučených zásad, je považována za bezpečnou rostlinu a nežádoucí účinky jsou vzácné a obvykle mírné.

    Rostlina_pravenka

    Kombinace právenky s léky

    Právenka latnatá (Andrographis paniculata) obsahuje bioaktivní sloučeniny, které mohou ovlivňovat vstřebávání, metabolismus a účinnost některých léčiv. Přestože je obecně dobře snášena, u lidí užívajících dlouhodobě medikaci je vhodné věnovat zvýšenou pozornost možným interakcím – zejména kvůli jejímu působení na játra, imunitu a kardiovaskulární systém.

    1. Ovlivnění jaterních enzymů (CYP450)

    Andrographolid a jeho deriváty mohou mírně ovlivňovat aktivitu enzymů cytochromu P450, zejména izoenzymů CYP3A4, CYP1A2 a CYP2C9. Tyto enzymy zodpovídají za metabolismus řady běžných léků, jako jsou:

    • Statiny (atorvastatin, simvastatin)
    • Antikoagulancia (warfarin)
    • Antidiabetika (gliklazid, metformin)
    • Analgetika (paracetamol, ibuprofen)
    • Kortikosteroidy (prednison)

    Současné užívání právenky může mírně zpomalit metabolismus těchto látek a zvýšit jejich plazmatickou koncentraci. Doporučuje se proto sledovat klinické projevy a upravit dávkování podle potřeby.

    1. Interakce s antikoagulancii a antiagregancii

    Andrographolid působí jako mírné přírodní „ředidlo krve“ – brání tomu, aby se krevní destičky snadno shlukovaly. Riziko se zvyšuje při kombinaci s:

    • Warfarinem
    • Heparinem
    • Aspirinem (kyselinou acetylsalicylovou)
    • Klopidogrelem

    Může dojít k prodloužení doby krvácení a zvýšenému riziku hematomů. U pacientů na této terapii je nutné pravidelné sledování INR (laboratorní ukazatel srážlivosti krve).

    1. Interakce s antidiabetiky

    Bylo prokázáno, že právenka snižuje hladinu glukózy v krvi zvýšením citlivosti na inzulin a snížením tvorby glukózy v játrech.

    Při kombinaci s léky jako metformin, glibenklamid nebo inzulin může dojít k hypoglykémii.

    Doporučuje se pravidelné měření glykémie a případná úprava dávky antidiabetik.

    1. Interakce s imunosupresivy

    Právenka stimuluje imunitní systém a může snižovat účinnost imunosupresivních léků, které imunitu tlumí, např.:

    • Cyklosporin
    • Tacrolimus
    • Kortikosteroidy
    • Methotrexát

    U pacientů po transplantacích nebo při autoimunitních onemocněních by měla být užívána pouze pod dohledem lékaře.

    1. Interakce s antihypertenzivy (léky na snížení krevního tlaku)

    Andrographolid může rozšiřovat cévy a snižovat krevní tlak. Kombinace s léky na snížení tlaku (např. ACE inhibitory, betablokátory, blokátory kalciových kanálů) může vést k: 

    • hypotenzním stavům,
    • závratím,
    • únavě.

     Je vhodné pravidelně měřit krevní tlak a upravit dávkování podle potřeby.

    1. Interakce s antivirotiky a antibiotiky

    Právenka má vlastní antivirové a antibakteriální vlastnosti, díky kterým může:

    • zesílit účinek antivirotik (např. oseltamivir, acyklovir)
    • podpořit účinnost antibiotik (amoxicilin, azitromycin)

     V některých případech může dojít ke zvýšení účinku a rychlejšímu zotavení, ale také k větší zátěži jater.

    1. Interakce s analgetiky a antipyretiky

    Právenka může zesílit účinky antipyretik (léčiv proti horečce a bolesti, např. paracetamol, ibuprofen) a může zvýšit jejich účinnost. Zároveň chrání játra před jejich toxickými účinky, takže kombinace je obvykle bezpečná. Nicméně při vysokých dávkách může dojít ke zvýšené únavě nebo ospalosti.

    1. Doporučení při kombinaci s léky
    • Konzultujte užívání právenky s lékařem, pokud berete dlouhodobě více léků současně.
    • V případě výskytu závratí, krvácení, hypoglykémie nebo výrazné únavy přerušte užívání.
    • Při chronickém onemocněními jater nebo ledvin sledujte laboratorní hodnoty.
    • Většina interakcí je mírná až střední, ale u citlivých jedinců může vyžadovat úpravu dávkování. Pokud dodržíte doporučené dávky a délku užívání, je možné bezpečně kombinovat právenku i s dalšími bylinnými přípravky podobného zaměření.

    Je právenka bezpečná? Toxicita a doporučené dávkování

    Toxicologické hodnocení právenky latnaté ukazuje, že se jedná o rostlinu s velmi nízkou toxicitou a širokým bezpečnostním rozmezím. Byla dlouhodobě používána v tradiční medicíně bez hlášení závažných nežádoucích účinků.  Vědecké studie potvrzují, že při správném dávkování nepředstavuje riziko pro zdravé osoby ani při opakovaném podávání.

    1. Akutní toxicita

    Experimentální studie na zvířatech prokázaly, že LD50 (letální dávka) extraktu z právenky je vyšší než 20 g/kg tělesné hmotnosti, což znamená, že pro běžného člověka by k dosažení toxického účinku bylo potřeba podat extrémně vysokou dávku. Je tedy prakticky nemožné dosáhnout toxické dávky běžným způsobem užívání.

    Tato hodnota ukazuje na vysokou bezpečnost i při dlouhodobém užívání.

    1. Subakutní a chronická toxicita (dlouhodobé užívání)

    Při dlouhodobém podávání (90 dní a více) u laboratorních potkanů nebyly pozorovány žádné známky hepatotoxicity, nefrotoxicity ani kardiotoxicity. Nebyly zjištěny patologické změny v játrech, ledvinách ani slezině. Mírné zvýšení jaterních enzymů se objevilo pouze při dávkách přesahujících 100× terapeutickou dávku.

    1. Reprodukční a genotoxická bezpečnost

    Studie na potkanech ukázaly, že velmi vysoké dávky andrographolidu (více než 1 g/kg/den) mohou dočasně snížit pohyblivost spermií a fertilitu (plodnost) samců. Tento účinek je reverzibilní po vysazení a u lidí nebyl potvrzen. Nebyly nalezeny žádné důkazy o mutagenitě, teratogenitě ani karcinogenitě (genetických vadách, rakovině ani vývojových poruchách plodu).

    1. Hepatotoxicita a renální toxicita (játra a ledviny)

    Na rozdíl od mnoha jiných léčivých rostlin právenka nepoškozuje játra, naopak je chrání. Studie na modelech hepatitidy (žloutenky) B a C prokázaly výrazný hepatoprotektivní efekt. U osob s již poškozenými játry (např. při cirhóze nebo dlouhodobém užívání léků) se doporučuje opatrnost. Nicméně při terapeutickém dávkování nebyly toxické účinky zaznamenány.

    1. Imunitní rovnováha

    Při dlouhodobém podávání může právenka nadměrně stimulovat imunitní systém. U pacientů s autoimunitními chorobami by tím mohlo dojít ke zhoršení symptomů (např. u revmatoidní artritidy, lupusu nebo Hashimotovy tyreoiditidy). V těchto případech se doporučuje přerušované užívání nebo nižší dávky.

    1. Interakce s toxiny a léčivy

    Andrographolid zvyšuje expresi detoxikačních enzymů (zejména glutation-S-transferázy) a napomáhá neutralizaci xenobiotik. To vede ke zvýšené odolnosti organismu proti chemickým toxinům. Vysoké dávky však mohou zvýšit metabolickou zátěž jater při kombinaci s farmaky metabolizovanými přes CYP3A4.

    1. Bezpečnostní dávky
    • Bezpečné denní dávkování (u lidí): 200–600 mg standardizovaného extraktu (10–30 % andrographolidu) po dobu 4–8 týdnů.
    • Maximální doporučená dávka: do 1 000 mg extraktu denně, rozděleně.
    • Dlouhodobé užívání: po 8 týdnech kúry doporučena pauza alespoň 2 týdny.
    1. Klinická bezpečnost

    Metaanalýzy klinických studií (Panossian et al., 2020; Coon & Ernst, 2004) potvrzují, že právenka má velmi nízkou incidenci vedlejších účinků:

    • Méně než 1 % testovaných osob hlásilo mírné trávicí potíže.
    • Nebyly zaznamenány žádné případy závažné toxicity, poškození orgánů ani úmrtí spojené s užíváním.
    1. Závěr

    Právenka latnatá je považována za jednu z nejbezpečnějších léčivých bylin asijské fytoterapie. Při správném dávkování nepředstavuje riziko pro zdravé osoby. Riziko mírně stoupá:

    • u osob s chronickými onemocněními jater,
    • při kombinaci s více léky,
    • při překračování doporučených dávek.

    Základní zásadou je pravidelné přerušování kúry a používání kvalitních, testovaných extraktů.

    Zajímavosti

    Právenka latnatá není jen silně účinnou léčivou rostlinou, ale také bylinou opředenou bohatou symbolikou, legendami a kulturními kořeny napříč Asií.

    Léčivá symbolika a poetické názvy:

    • V Indii je známá jako Kalmegha – „černý oblak“, což symbolizuje očistu a obnovení vitality. Ájurvédští lékaři ji nazývali „božím darem proti horečce“ a považovali ji za jeden z nejúčinnějších prostředků proti malárii a žloutence.
    • V Číně byla součástí císařských bylinných směsí dynastie Ming a Qing. Užívala se k „vyrovnání elementu ohně“, tedy k potlačení horečky, hněvu a vnitřního napětí.
    • Na Srí Lance si právenka vysloužila přezdívku „bylina mnichů“ – používali ji buddhističtí mniši jako prostředek k udržení čistoty těla i mysli během dlouhých období meditace a půstu.
    • V thajských bajkách bývá uváděna jako bylina, kterou Bohyně země dala lidem po první velké epidemii horečky, aby „čistila krev a klidnila oheň“.

    Vědecké zajímavosti:

    • Právenka je jednou z nejintenzivněji zkoumaných léčivých rostlin 21. století.
    • V databázi PubMed je uvedeno více než 2 000 vědeckých článků o jejích farmakologických účincích.

    Právenka v moderní medicíně:

    • Během pandemie COVID-19 byla v Thajsku oficiálně schválena jako doplňková léčba pro lehké případy infekce. Thajské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že přípravky s právenkou snižovaly riziko komplikací. Britští lékaři ji během koloniální éry doporučovali vojákům proti tropickým nemocem a střevním infekcím.

    Ekologické a zemědělské využití

    • V Indii se používá jako meziplodina pro zvýšení úrodnosti půdy, protože její kořeny napomáhají mineralizaci a zadržování dusíku.
    • Extrakt z právenky se testuje i jako přírodní prostředek proti komárům a bakteriálním chorobám rostlin.

    Právenka v mýtech a bajkách

    • Hořká chuť právenky je v Asii symbolem „pravdy a očisty“. V indické filozofii se tvrdí, že „co je nejhořčejší pro jazyk, bývá nejsladší pro duši“.
    • V indických pohádkách se říká, že kdo snese chuť právenky bez mrknutí oka, získá „nepohnutelné srdce“.

    Vyluh_pravenka

    Receptury

    • Klasický odvar (na podporu imunity a při nachlazení)

    Ingredience: 1 čajová lžička sušené byliny (cca 1,5–2 g), 250 ml vody.
    Postup: Povařit 10–15 minut, nechat 5 minut stát a scedit.

    Dávkování: Pít 2× denně nalačno.

    Pomáhá při únavě, nachlazení, rýmě a oslabené imunitě.

    Silný léčivý odvar při horečce a infekcích dýchacích cest (tradiční indický způsob) Ingredience: 5 g právenky, 3 plátky čerstvého zázvoru, 1 špetka černého pepře, 1 lžička medu.
    Postup: Vařit v 300 ml vody 15 minut, scedit a osladit medem.
    Použití: Pít teplé 3× denně při horečce, chřipce nebo bolestech v krku.
    V ájurvédě se používá i jako nápoj očistný po infekčním onemocnění.

    • Tinktura (alkoholový extrakt)

    Poměr: 1 díl sušené byliny na 5 dílů 40% lihu.
    Postup: Macerovat 14 dní na tmavém místě, občas protřepat, poté přefiltrovat.
    Dávkování: 20–30 kapek 2–3× denně do malého množství vody.
    Tinktura má silný antivirový a imunostimulační účinek, vhodná pro krátkodobé kúry.

    • Dvojitý extrakt (vodní + alkoholový)

    Kombinuje vodní odvar a alkoholový výluh, čímž zachovává jak polysacharidy, tak diterpenoidy.
    Postup: Připravit silný odvar (vařit 30 minut), oddělit. Ze stejné suroviny připravit alkoholový výluh 40% etanolem po dobu 7 dní. Oba výluhy spojit v poměru 1:1.
    Použití: 1 čajová lžička 2× denně, pro posílení imunity a při chronických infekcích.

    • Ájurvédský tonik „Kalmegh Rasayana“ (pro játra a detoxikaci)

    Ingredience: právenka 3 díly, ostropestřec 2 díly, kurkuma 1 díl, pískavice 1 díl, zázvor 1 díl.
    Postup: Smíchat mleté suroviny, zalít 1 litrem vody, vařit 20 minut, scedit.
    Dávkování: 100 ml 2× denně po jídle.
    Používá se pro očistu jater, při žloutence, kožních problémech a po antibiotikách.

    • Sirup proti kašli a chřipce (moderní kombinace)

    Ingredience: 200 ml silného odvaru z právenky, 50 ml šťávy z aloe vera, 2 lžíce medu, šťáva z půlky citronu.
    Postup: Smíchat, uchovat v lednici.
    Dávkování: 1 lžíce 3× denně.
    Účinně tlumí kašel, čistí hrdlo a posiluje imunitu.

    • Mast na akné a ekzémy

    Ingredience: 2 lžičky prášku z právenky, 50 g bambuckého másla nebo kokosového oleje.
    Postup: Smíchat, jemně zahřát, míchat do spojení.
    Použití: Nanášet 2× denně na postižená místa.
    Má antibakteriální, protizánětlivé a hojivé účinky.

    • Bylinné víno „Amrit Tiktam“ (tonikum po nemoci)

    Ingredience: 50 g právenky, 20 g bazalky posvátné, 10 g skořice, 10 g lékořice, 1 l červeného vína.
    Postup: Louhovat 10 dní na chladném místě, občas protřepat, scedit.
    Dávkování: 25 ml večer po jídle.
    Podporuje regeneraci, chuť k jídlu a imunitu po onemocnění.

    Byliny s podobnými účinky

    Echinacea purpurea (třapatka nachová) – stimuluje imunitní systém, zvyšuje produkci interferonu (pomáhá tělu bojovat s viry), působí proti virům a bakteriím. V západní fytoterapii je považována za analog právenky.

    Astragalus membranaceus (kozinec blanitý) – silný adaptogen a imunomodulans (přirozený „regulátor imunity“) z čínské medicíny; podporuje tvorbu bílých krvinek a obranyschopnost.

    Silybum marianum (ostropestřec mariánský) – hepatoprotektivní účinky (chrání játra), regenerace jater, zvyšuje produkci glutationu (silný jaterní antioxidant); v kombinaci s právenkou působí synergicky při detoxikaci.

    Curcuma longa (kurkuma) – silné protizánětlivé, antioxidační a detoxikační působení; posiluje účinek právenky při zánětech jater a žlučníku.

    Taraxacum officinale (pampeliška lékařská) – čistí krev, stimuluje činnost jater a ledvin, podporuje trávení.

    Gentiana lutea (hořec žlutý) – jedna z nejhořčejších evropských bylin; podporuje tvorbu žluči a žaludečních šťáv, podobně jako právenka.

    Scutellaria baicalensis (šišák bajkalský) – silný antioxidant a protizánětlivý prostředek, tlumí cytokiny TNF-α a IL-6 (zánětlivé látky v těle); vhodný při chronických zánětech.

    Rhodiola rosea (rozchodnice růžová) – adaptogen, posiluje odolnost vůči stresu a podporuje funkci nadledvinek; často se kombinuje s právenkou pro zvýšení vitality.

    Withania somnifera (ašvaganda) – adaptogen, vyvažuje imunitu, pomáhá při stresu, únavě a zánětlivých onemocněních.

    Glycyrrhiza glabra (lékořice lysá) – zklidňuje záněty sliznic, působí antivirově a protizánětlivě; vhodná do směsí s právenkou.

    Synergické směsi

    Právenka latnatá je univerzální léčivá rostlina, která díky svému širokému spektru účinků působí synergicky s mnoha dalšími bylinami. Vhodné kombinace zvyšují její antivirové, imunomodulační, detoxikační, regenerační i adaptogenní působení. Následující směsi vycházejí z ájurvédy, tradiční čínské medicíny (TCM) a moderní evropské fytoterapie.

    Imunita – právenka latnatá, Echinacea purpurea, šípek (Rosa canina), reishi (Ganoderma lucidum)

    Detoxikace – právenka latnatá, ostropestřec mariánský, kurkuma (Curcuma longa), pampeliška (Taraxacum officinale), kopřiva (Urtica dioica)

    Dýchání a antivirotický účinek – právenka latnatá, tymián (Thymus vulgaris), bazalka posvátná (Ocimum sanctum – Tulsi), lékořice (Glycyrrhiza glabra), zázvor (Zingiber officinale)

    Směs proti zánětům a horečce – právenka latnatá, šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis), kurkuma, amla (Emblica officinalis).

    Adaptogenní směs pro vitalitu a odolnost – právenka latnatá, Rhodiola rosea, Eleutherococcus senticosus, Cordyceps sinensis, zelený čaj (Camellia sinensis).

    Směs pro pokožku, krev a očistu těla – právenka latnatá, kopřiva, lopuch větší (Arctium lappa), amla, kurkuma.

    Regenerační směs po nemocech – právenka latnatá, ašvaganda (Withania somnifera), reishi, amla, zázvor.

    Směs pro ženské zdraví a hormonální rovnováhu – právenka latnatá, shatavari (Asparagus racemosus), kurkuma, ašvaganda.

    Tradiční ájurvédská směs „Tikta Rasayana“ - právenka latnatá, kurkuma, neem (Azadirachta indica), amla, guduchi (Tinospora cordifolia).

    Kombinace s vitálními houbami – právenka + reishi + Cordyceps + Hericium (Korálovec ježatý).

     

    V textu byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:

    Raman S, Murugaiyah V, Parumasivam T. Molecules. 2022 Sep 20;27(19):6164. doi: 10.3390/molecules27196164. PMID: 36234698

    • A comprehensive review on disposition kinetics and dosage of oral administration of Andrographis paniculata, an alternative herbal medicine, in co-treatment of coronavirus disease

    Phanit Songvut  1 , Tawit Suriyo  1   2 , Duangchit Panomvana  3 , 

    Nuchanart Rangkadilok  1   2 , Jutamaad Satayavivad 

    PMID: 36059950, PMCID: PMC9437296 , DOI: 10.3389/fphar.2022.952660

    Okonogi R, Thampanya V, Okonogi S. Drug Discov Ther. 2023 Nov 18;17(5):340-345. doi: 10.5582/ddt.2023.01053. Epub 2023 Oct 11. PMID: 37821383

    Songvut P, Akanimanee J, Suriyo T, Pholphana N, Rangkadilok N, Panomvana D, Puranajoti P, Satayavivad J.Pharm Biol. 2025 Dec;63(1):42-52. doi: 10.1080/13880209.2024.2444446. Epub 2025 Jan 6.PMID: 39760215

    Songvut P, Boonyarattanasoonthorn T, Nuengchamnong N, Junsai T, Kongratanapasert T, Supannapan K, Khemawoot P.Pharm Biol. 2024 Dec;62(1):183-194. doi: 10.1080/13880209.2024.2311201. Epub 2024 Feb 13.PMID: 38351624

    Songvut P, Rangkadilok N, Pholphana N, Suriyo T, Panomvana D, Puranajoti P, Akanimanee J, Satayavivad J.Front Pharmacol. 2023 Aug 17;14:1230401. doi: 10.3389/fphar.2023.1230401. eCollection 2023.PMID: 37663270

    Worakunphanich W, Thavorncharoensap M, Youngkong S, Thadanipon K, Thakkinstian A. Pharmacoepidemiol Drug Saf. 2021 Jun;30(6):727-739. doi: 10.1002/pds.5190. Epub 2021 Jan 9. PMID: 33372366

    Jadhav AK, Karuppayil SM. Phytother Res. 2021 Oct;35(10):5365-5373. doi: 10.1002/ptr.7145. Epub 2021 Apr 30. PMID: 33929758

    Jiang M, Sheng F, Zhang Z, Ma X, Gao T, Fu C, Li P. J Ethnopharmacol. 2021 May 23;272:113954. doi: 10.1016/j.jep.2021.113954. Epub 2021 Feb 18. PMID: 33610706

    Kumar S, Singh B, Bajpai V. J Ethnopharmacol. 2021 Jul 15;275:114054. doi: 10.1016/j.jep.2021.114054. Epub 2021 Apr 6. PMID: 33831465

    Deshmukh R, Jain AK, Singh R, Paul SD, Harwansh RK.Curr Drug Deliv. 2024;21(5):631-644. doi: 10.2174/1567201820666230203115752.PMID: 36740794

    Hossain S, Urbi Z, Karuniawati H, Mohiuddin RB, Moh Qrimida A, Allzrag AMM, Ming LC, Pagano E, Capasso R. Life (Basel). 2021 Apr 16;11(4):348. doi: 10.3390/life11040348. PMID: 33923529

    Intharuksa A, Arunotayanun W, Yooin W, Sirisa-Ard P.Molecules. 2022 Jul 13;27(14):4479. doi: 10.3390/molecules27144479.PMID: 35889352

    Deshmukh R, Jain AK, Singh R, Paul SD, Harwansh RK. Curr Drug Deliv. 2024;21(5):631-644. doi: 10.2174/1567201820666230203115752. PMID: 36740794

    Songvut P, Akanimanee J, Suriyo T, Pholphana N, Rangkadilok N, Panomvana D, Puranajoti P, Satayavivad J.Pharm Biol. 2025 Dec;63(1):42-52. doi: 10.1080/13880209.2024.2444446. Epub 2025 Jan 6.PMID: 39760215

    Prabhakornritta P, Waranuch N, Fuangchan A, Srikham K, Boonpattharatthiti K, Barnig C, Boonyasuppayakorn S, Pitaksuteepong T, Bhattarakosol P, Moulari B, Pellequer Y, Dhippayom T.Front Pharmacol. 2025 Jul 31;16:1598255. doi: 10.3389/fphar.2025.1598255. eCollection 2025.PMID: 40822451

    Parthasarathy M, Prince SE. Life (Basel). 2023 May 12;13(5):1173. doi: 10.3390/life13051173. PMID: 37240818

    Bhaisare S, Pathak S, Ajankar VV. Cureus. 2023 Aug 15;15(8):e43515. doi: 10.7759/cureus.43515. eCollection 2023 Aug. PMID: 37719535

    Intharuksa A, Arunotayanun W, Yooin W, Sirisa-Ard P. Molecules. 2022 Jul 13;27(14):4479. doi: 10.3390/molecules27144479. PMID: 35889352

    Mehta S, Sharma AK, Singh RK. Mini Rev Med Chem. 2021;21(12):1556-1577. doi: 10.2174/1389557521666210315162354. PMID: 33719961

    Verma T, Sinha M, Bansal N, Yadav SR, Shah K, Chauhan NS. Nat Prod Bioprospect. 2021 Apr;11(2):155-184. doi: 10.1007/s13659-020-00281-x. Epub 2020 Nov 11. PMID: 33174095

    Bosco F, Ruga S, Citraro R, Leo A, Guarnieri L, Maiuolo J, Oppedisano F, Macrì R, Scarano F, Nucera S, Bava I, Palma E, Muscoli C, Hancke J, De Sarro G, Mollace V. Nutrients. 2023 Aug 2;15(15):3428. doi: 10.3390/nu15153428. PMID: 37571363

    Veldman LBM, Belt-Van Zoen E, Baars EW. Pharmaceuticals (Basel). 2023 Aug 24;16(9):1206. doi: 10.3390/ph16091206. PMID: 37765014

    Malik Z, Parveen R, Parveen B, Zahiruddin S, Aasif Khan M, Khan A, Massey S, Ahmad S, Husain SA. J Ethnopharmacol. 2021 May 23;272:113936. doi: 10.1016/j.jep.2021.113936. Epub 2021 Feb 18. PMID: 33610710

    Valdiani A, Ofoghi H, Akbarizare M, Talei D. 3 Biotech. 2022 Nov;12(11):319. doi: 10.1007/s13205-022-03373-2. Epub 2022 Oct 10. PMID: 36245958

    Sharma V, Sharma R, Sharma VL. Biomarkers. 2022 Jun;27(4):325-337. doi: 10.1080/1354750X.2022.2043444. Epub 2022 Mar 7. PMID: 35196932

    Li J, Liu X, Li J, Han D, Li Y, Ge P. Technol Health Care. 2023;31(4):1407-1427. doi: 10.3233/THC-220698. PMID: 36641698

    Amin R, Apriliandy Shariff M, Purwanita P, Irsan Saleh M. J Ophthalmic Vis Res. 2024 Mar 14;19(1):33-40. doi: 10.18502/jovr.v19i1.15435. eCollection 2024 Jan-Mar. PMID: 38638635

    Otong ES, Makena W, Solomon AY, Bazabang SA, Aminu A, Henry R. Environ Anal Health Toxicol. 2022 Dec;37(4):e2022027-0. doi: 10.5620/eaht.2022027. Epub 2022 Oct 5. PMID: 36916040

    Kanokkangsadal P, Mingmalairak C, Mukkasombat N, Kuropakornpong P, Worawattananutai P, Khawcharoenporn T, Sakpakdeejaroen I, Davies NM, Itharat A. Res Pharm Sci. 2023 Nov 23;18(6):592-603. doi: 10.4103/1735-5362.389947. eCollection 2023 Dec. PMID: 39005565

    Hu E, Cheng R, Liu A, Wang Y, Long H, Hou J, Wang D, Wu W, Wu X.Molecules. 2025 Mar 27;30(7):1490. doi: 10.3390/molecules30071490.PMID: 40286081

    Wan L, Li Y, Liao W, Lei L, Zhao M, Zeng J, Zhao Z, Tang J.Sci Rep. 2024 Feb 21;14(1):4287. doi: 10.1038/s41598-024-54722-5.PMID: 38383655

    Tian J, Li C, Meng J, Wang L, Tong Y, Zhao Y, Yi Y, Zhang Y, Xian Z, Pan C, Liu S, Han J, Liang A. J Food Sci. 2022 Mar;87(3):1319-1330. doi: 10.1111/1750-3841.16079. Epub 2022 Feb 15. PMID: 35166368

    Wang X, Ma Q, Niu X, Liu Z, Kang X, Mao Y, Li N, Wang G. Front Pharmacol. 2022 Apr 27;13:891943. doi: 10.3389/fphar.2022.891943. eCollection 2022. PMID: 35571108

    Zeng B, Wei A, Zhou Q, Yuan M, Lei K, Liu Y, Song J, Guo L, Ye Q. Phytother Res. 2022 Jan;36(1):336-364. doi: 10.1002/ptr.7324. Epub 2021 Nov 24. PMID: 34818697

    Costa EF, Magalhães WV, Di Stasi LC. Molecules. 2022 Nov 3;27(21):7518. doi: 10.3390/molecules27217518. PMID: 36364354

    Autor
    MVDr. Jiří Pantůček a kolektiv Green idea