doprava a platba
kontakty
Chaga – Rezavec šikmý
Chaga - Rezavec šikmý
(Inonotus obliquus)
Lidové a jiné názvy
posvátná houba ze stromu pokladů, houba nesmrtelnosti, černé zlato tajgy, dar od Boha, černá huba, černý výrůstek, březový uhlík, spálená houba, březová čaga
Čeleď
Hymenochaetaceae
Rod
Inonotus
Druh
Inonotus obliquus (rezavec šikmý)
Zařazení
antioxidant, antiphlogistikum, cytoprotektivum, neuroprotektivum, hepatoprotektivum, antivirotikum, dermatologikum, detoxikans, kardiotonikum, krev čistící prostředek, imunomodulans, adaptogen, onkoprotektivum, anti-aging prostředek, metabolický regulátor
Historie léčivé houby chaga
Rezavec šikmý (Inonotus obliquus), známý také jako chaga nebo čaga sibiřská, je již po staletí využívaný v lidové medicíně na Sibiři, Uralu a v severní Evropě. Tato léčivá houba si získala oblibu především díky svému působení na imunitu, hojení žaludečních vředů, podporu jater a celkové pročištění organismu. Věřilo se, že „prodlužuje život a chrání duši" – byla považována za dar od boha lesa. Místní obyvatelé (Evenkové, Komi, Burjati, Jakuti) ji běžně konzumovali ve formě čaje nebo ji žvýkali v syrovém stavu. První písemné zmínky se objevují v ruských lékařských spisech již v 16. století, kde je chaga popisovaná jako účinná na zažívací potíže, žaludeční vředy, ale také jako podpůrný prostředek při rakovině. V severních oblastech Číny byla známá pod názvem Báoji-lingzhi („houba duchovní síly“), podobně jako známější reishi (Ganoderma lucidum), která měla v tradiční čínské medicíně větší využití.
V průběhu 20. století se chaga stala předmětem vědeckého zájmu, především díky výzkumu v Sovětském svazu v období 1950–1980. Tam byla studována jako potenciální protirakovinná houba (inhibice nádorového růstu, zejména pro trávicí trakt), přírodní adaptogen, ochrana před radiací a prostředek s imunomodulačními účinky. Z těchto výzkumů také vzešel přípravek Befungin, který je dodnes v Rusku registrován.
V posledních dvou dekádách se chaga rozšířila do USA, Kanady, Evropy a Japonska, kde se využívá ve formě extraktů, kapslí a čaje, především jako doplněk stravy s antioxidačním a adaptogenním působením. Moderní výzkum se soustředí hlavně na její účinky v oblasti onkologie, neurodegenerativních onemocnění a imunomodulace.
Kde roste chaga a kde najdeme tu nejžádanější
Chaga je houba chladných a mírných oblastí severní polokoule. Vyskytuje se především v boreálních a podhorských lesích. Nejčastěji ji najdeme na území Ruska, zejména kolem Uralu, Altaje a Bajkalu, dále pak ve Finsku, Švédsku, Norsku či Estonsku. Kvalitní chaga roste také v Mongolsku, severní Číně, Kanadě, na Aljašce nebo severu USA. Ve střední Evropě – v České republice, Slovensku a Polsku – je její výskyt vzácný a je zde vedená jako chráněný druh. Omezeně se objevuje například v Jeseníkách, Beskydech nebo ve slovenských horách. Nejkvalitnější chaga pochází z divoce rostoucích bříz v čistých lesích Sibiře, Skandinávie a Kanady.
Nejčastěji se objevuje v nadmořské výšce mezi 200 až 1200 metry, v prostředí chladném, vlhkém a dobře provzdušněném. Pro získání kvalitní chagy je důležitá čistota prostředí, protože houba absorbuje látky ze svého okolí. Sběr v průmyslových oblastech proto není vhodný.
Pro komerční využití je nejžádanější chaga sibiřská nebo finská. Divoce rostoucí houby z těchto oblastí jsou sklízeny eticky a mají vysokou koncentraci účinných látek, na rozdíl od chagy z plantáží, kde je jejich obsah často nižší. Laboratorně pěstované mycelium zase postrádá kompletní spektrum účinných sloučenin z divoce rostoucích exemplářů. Proto je právě chaga ze severních oblastí Ruska, Skandinávie a Kanady vyhledávaná nejvíce.
Jak chagu poznáme a s čím ji můžeme zaměnit
Chaga, tedy rezavec šikmý, nevytváří klasické houbové plodnice jako jiné houby. Naopak tvoří tvrdý, dřevnatý útvar nazývaný sklerocium, který vyrůstá přímo z kmene živého stromu, nejčastěji břízy bělokoré (Betula pendula). Tento nepravidelný útvar dosahuje průměru mezi 5 až 30 cm a často vrůstá až do hloubky 10 cm do kmene stromu, se kterým je silně spojená a nejde snadno oddělit. Vyskytuje se ve výšce 1 až 3 metry nad zemí, častěji na severní straně.
Vnější část chagy je výrazně černá, drsná a tvrdá, podobná spálenému dřevu nebo uhlí. Střední část má pevnou, rezavě hnědou až zlatavou barvu a vláknitou strukturu. Směrem k jádru přechází barva do světlejších odstínů, až po oranžovo-žlutou. Sklerocium slouží jako ochranný a výživný rezervoár pro houbu. Pravá plodnice, která je žlutohnědá, polštářkovitá a měkká, se vytváří pouze vzácně po odumření hostitelského stromu a nemá léčivé účinky. Vůně je jemně dřevitá, lehce houbová, neutrální. Chuť je hořkosladká, zemitá, mírně karamelová (po uvaření).
Chagu je možné zaměnit s několika jinými druhy, například s rezavcem lesknavým (Inonotus hispidus), který ale roste na jiných dřevinách a tvoří klasické plodnice, nebo s troudnatcem kopytovitým (Fomes fomentarius), jenž má hladký šedý povrch a typický kopytovitý tvar. Občas bývá zaměňována také se spálenou kůrou stromu, které však chybí rezavě hnědý vnitřek a charakteristická tvrdost ve všech vrstvách. Pravá chaga se bezpečně pozná podle černého, tvrdého povrchu, rezavě hnědého středu a pevného spojení se živou břízou.
Jaké části sibiřské chagy se používají
Pro sběr a zpracování chagy se využívá především nepravá plodnice (sklerocium). Jde o jedinou část, která se běžně používá pro léčebné účely. Sklízí se výhradně ze zdravých bříz rostoucích v neznečištěném prostředí. Využívá se celá hmota výrůstku – jak černá vnější vrstva, tak i oranžovo-hnědé vnitřní jádro. Následně se suší, drtí, mele, aby mohla být použita k přípravě čaje, tinktury nebo extraktu.
Černá krusta (povrch sklerocia) je velmi tvrdá a obsahuje vysoký podíl melaninu, který je považovaný za silný přírodní antioxidant. Přestože se hůře zpracovává, z hlediska složení je neoddělitelnou součástí houby a má své opodstatnění při užívání. Oranžovo-rezavé jádro je drobivější a vláknité, nachází se pod černým povrchem. Obsahuje zejména polysacharidy (včetně beta-glukanů) a další antioxidanty. Díky své měkčí konzistenci je vhodné pro výrobu prášku nebo kapslí.
Pravá plodnice chagy, která vzniká až po smrti hostitelského stromu, má měkkou, žlutohnědou konzistenci. Nemá však téměř žádné účinné látky, proto se nesbírá ani nepoužívá.
Přehled účinných látek, které chaga obsahuje
Houba chaga je bohatým zdrojem bioaktivních sloučenin, zejména antioxidantů, imunomodulačních polysacharidů, protirakovinných triterpenoidů a detoxikačních látek z břízy, jako je betulin nebo kyselina betulinová.
- Polysacharidy, především beta-glukany (1,3 a 1,6) a heteroglykany, se podílejí na aktivaci imunitního systému, konkrétně NK buněk. Jsou zkoumány pro své možné protinádorové účinky a vliv na obranyschopnost organismu.
- Triterpeny, mezi nimi kyselina betulinová, inotodiol a lanosterol, jsou spojovány s protizánětlivým a detoxikačním působením. Některé studie zkoumají jejich roli v rámci prevence nádorových onemocnění.
- Betulin, látka přirozeně se vyskytující v kůře břízy, bývá zmiňována v souvislosti s antivirovými a hepatoprotektivními účinky.
- Melanin (přírodní pigment) tvoří charakteristické zbarvení povrchu chagy a je známý jako silný přírodní antioxidant. Mimo jiné bývá spojován s ochranou buněk před oxidačním stresem a s péčí o pokožku.
- Steroly (ergosterol, lanosterol) harmonizují metabolismus a podporují hormonální rovnováhu.
- Polyfenoly a flavonoidy (kyselina p-kumarová, vanilová, syringová) mají antioxidační účinky a přispívají k ochraně DNA a buněk.
- Minerály a stopové prvky (draslík, vápník, hořčík, zinek, železo) nezbytné pro buněčnou výživu a enzymatickou aktivitu.
Výzkumy, prokázané účinky a tradiční využití
Rezavec šikmý, jak je chaga v českém botanickém názvosloví pojmenovaná, je ceněný pro své široké spektrum možných účinků, které vycházejí z jeho bohatého obsahu bioaktivních látek.
- Posílení imunity (imunomodulace)
Obsah beta-glukanů, triterpenů a dalších polysacharidů může přispívat k aktivaci NK buněk (tzv. přirozených zabíječských buněk), čímž se zvyšuje obranyschopnost organismu vůči infekcím. Podporuje rovnováhu imunitní odpovědi, což je oceňováno i u lidí se sklonem k autoimunitním obtížím. Prokázáno in vitro i na zvířecích modelech. - Antioxidační ochrana buněk a DNA
Díky vysokému obsahu melaninu, polyfenolů a přirozené SOD aktivitě (superoxid dismutáza) je chaga považovaná za silný antioxidant. Pomáhá neutralizovat volné radikály, chránit buňky před předčasným stárnutím a snižovat riziko degenerativních onemocnění. Podle některých měření může její antioxidační kapacita překonávat i reishi nebo zelený čaj. - Protinádorové a onkoprotektivní účinky
Ačkoliv je výzkum zatím v experimentální fázi, látky jako kyselina betulinová, inotodiol a polysacharidy byly zkoumány pro svůj potenciál inhibovat růst nádorových buněk a podpořit apoptózu, tedy přirozený zánik poškozených buněk. Zmíněna je i možná podpora organismu při vedlejších účincích chemoterapie. Jedná se především o laboratorní studie, zejména u nádorů jater, střev a kůže. - Neuroprotekce a kognitivní zdraví
Výzkumy na zvířecích modelech naznačují, že chaga může chránit nervové buňky před oxidačním stresem a přispívat ke zpomalení degenerativních procesů spojených s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou. - Detoxikace jater a zdravé zažívání.
Tradičně se používá jako podpora při zánětech trávicího traktu, žaludečních vředech či při kandidóze. Zároveň bývá spojována s ochranou jater a regenerací jaterních buněk. - Podpora metabolismu a cévního systému
Některé studie zaznamenaly mírné snížení hladiny LDL cholesterolu a krevního cukru u laboratorních zvířat. Předpokládá se i pozitivní vliv na citlivost na inzulin a zlepšení pružnosti cév díky antioxidačnímu působení. - Regenerace, vitalita a adaptogenní působení
Chaga bývá zařazována mezi adaptogeny, tedy látky, které mohou pomoci organismu lépe zvládat stres. Je oblíbená při únavě, rekonvalescenci, nebo jako součást jarní očistné kúry.
Co rozhoduje o maximálním účinku? Kvalita, forma i způsob užívání
Aby chaga působila co nejefektivněji, je zásadní dbát především na kvalitu suroviny a vhodnou formu užívání. Jak jsme již zmínili výše, nejcennější je chaga, která pochází z divoce rostoucích bříz v čistých oblastech – ideálně v severních regionech, jako je Sibiř, Skandinávie nebo Kanada. Sklizeň by měla probíhat z živého stromu, protože pouze v této podobě obsahuje chaga nejvyšší koncentraci klíčových látek – zejména betulin a jeho kyselinu, které houba získává z hostitelské břízy. Zásadní je, aby šlo o nepravou plodnici (sklerocium) – tedy černý, tvrdý výrůstek – nikoli o plodnici vzniklou až po odumření stromu, která je biologicky nevýznamná.
Po sběru je důležité sušit chagu pomalu, při nízké teplotě (do 50 °C), mimo přímé slunce. Používá se celá hmota, včetně vnější černé krusty s obsahem melaninu, nikoli pouze oranžové jádro. Drcení nebo mletí před použitím napomáhá lepší extrakci účinných látek.
Nejúčinnější formou bývá tzv. dvojitý extrakt – kombinace vodního a alkoholového výluhu. Tím se zachytí jak ve vodě rozpustné polysacharidy, tak v alkoholu rozpustné triterpeny a betulinové sloučeniny. Silný čajový odvar z drcené chagy (vařený alespoň 30–60 minut, ideálně i vícekrát) se doporučuje zejména pro detoxikaci, podporu imunity a trávení. Praktické formy jako kapsle a prášek mohou být rovněž účinné – za předpokladu, že jde o kvalitní extrakt s alespoň 30% obsahem polysacharidů.
Pro dosažení účinku v oblasti imunity, vitality nebo detoxikace je vhodné užívat chagu pravidelně, po dobu alespoň 3 až 6 týdnů, ideálně nalačno nebo mezi jídly, nejlépe ráno a odpoledne. Nedoporučuje se kombinovat s kávou či silným čajem, protože ty mohou omezit vstřebávání. Po každé kúře (např. 6–8 týdnů) je žádoucí zařadit pauzu 2–4 týdny, aby si tělo zachovalo citlivost a nedocházelo k přetížení.
Účinek chagy lze posílit kombinací s dalšími vitálními houbami nebo bylinami podle potřeby, např. s reishi nebo cordycepsem pro imunitu, s hericiem pro mozek, nebo s bylinami jako ostropestřec a kopřiva při detoxikaci. Nevhodné je její současné užívání s léky na ředění krve, silnými imunosupresivy nebo u osob s autoimunitním onemocněním – tam je nutná opatrnost a konzultace s odborníkem.
Na rozdíl od stimulantů působí chaga jako hluboký adaptogen. Její účinky se rozvíjejí pomalu a přirozeně, a proto vyžaduje trpělivost, pravidelnost a kvalitu. Pak se její plný potenciál může projevit naplno.
Kdy být při užívání chagy obezřetní
Z pohledu bezpečnosti je chaga obecně dobře snášena, pokud je užívána v běžných terapeutických dávkách a po omezenou dobu. Přesto existují situace, kdy může být na místě zvýšená opatrnost nebo konzultace s lékařem.
- Jedním z možných účinků chagy je snížení hladiny cukru v krvi. Houba totiž může zvyšovat citlivost na inzulin, což je v mnoha případech žádoucí (například u prediabetiků nebo při metabolickém syndromu), nikoliv však u lidí, kteří užívají léky na cukrovku.
- Další riziko může nastat kvůli mírnému antikoagulačnímu účinku. Chaga může ovlivňovat srážlivost krve, zejména díky antioxidantům a možnému ovlivnění trombocytární aktivity.
- Výjimečně se mohou objevit trávicí potíže, zejména při vyšších dávkách – například nadýmání, mírná nevolnost nebo řidší stolice. Tyto účinky jsou většinou přechodné a lze je zmírnit úpravou dávky nebo formy užívání (např. přechod na čaj místo tinktury).
- U osob s autoimunitními onemocněními (např. lupus, revmatoidní artritida, Hashimotova tyreoiditida) může chaga stimulovat imunitní systém příliš silně, což by teoreticky mohlo zhoršit příznaky nebo průběh onemocnění. V těchto případech je třeba chagu užívat jen s dohledem lékaře nebo fytoterapeuta.
- Zvláštní opatrnost je na místě i v období těhotenství a kojení, protože u chagy chybí dostatečné klinické studie o bezpečnosti v těchto stavech. Stejně tak se nedoporučuje její podávání malým dětem.
- Alergické reakce jsou u chagy extrémně vzácné, ale nelze je zcela vyloučit. U citlivých osob se může výjimečně vyskytnout kožní vyrážka, svědění nebo zažívací obtíže.
Jak může chaga ovlivnit účinky léků
Přestože je chaga přírodní látkou, její výrazné biologické účinky s sebou nesou i riziko interakcí s některými léky, jak bylo naznačeno v předchozím odstavci. Tyto interakce mohou buď zesílit účinky léku, nebo naopak ovlivnit jeho vstřebávání a účinnost. Proto je třeba být opatrný zejména při dlouhodobém nebo intenzivním užívání chagy.
Nejlépe popsaným rizikem při užívání chagy je její vliv na srážlivost krve. Má mírně antikoagulační účinek, takže může zvyšovat účinek léků na ředění krve, jako jsou warfarin, heparin, klopidogrel (Plavix) nebo kyselina acetylsalicylová (aspirin). Tato kombinace může zvyšovat riziko vnitřního krvácení, krvácení z dásní, z nosu nebo při poranění. Proto by osoby užívající tyto léky měli vždy konzultovat případné užívání chagy s lékařem a v případě potřeby pravidelně sledovat parametry srážlivosti (např. INR u warfarinu).
Další oblastí, kde může chaga ovlivnit účinek léků, je regulace hladiny cukru v krvi. Díky obsahu polysacharidů a adaptogenním vlastnostem může přispívat ke snižování glykemie, což je příznivé pro prevenci diabetu. U osob užívajících antidiabetika (např. metformin, inzulin, gliklazid) však může tato kombinace vést k nadměrnému poklesu cukru v krvi, tedy k hypoglykemii. Pacienti by měli dávkování chagy pečlivě nastavit, ideálně pod dohledem lékaře, a pravidelně sledovat glykémii.
Zvýšená opatrnost se doporučuje i při současném užívání chagy s imunosupresivy, např. po transplantacích nebo u autoimunitních onemocnění léčených kortikoidy, cyklosporinem nebo methotrexátem. Chaga totiž stimuluje imunitní systém, což může teoreticky v některých případech narušit účinnost imunosupresivní léčby nebo vyvolat nežádoucí aktivaci imunitní odpovědi.
Toxicita chagy. Kdy pomáhá a kdy může škodit
Z pohledu současné vědy je chaga obecně považována za netoxickou a velmi dobře snášenou houbu. Dosavadní výzkumy, včetně toxikologických studií na zvířatech, neprokázaly známky akutní toxicity ani po podání vysokých dávek. Také v tradičním užívání, zejména v Rusku a na Sibiři, je chaga užívána po staletí bez známek závažných vedlejších účinků.
Ve studiích nebyla prokázaná mutagenita, karcinogenita, hepatotoxicita ani nefrotoxicita, což znamená, že chaga v běžných dávkách nepoškozuje DNA, játra ani ledviny a nezvyšuje riziko vzniku rakoviny. Tím se liší od některých jiných léčivých hub či bylin, které mohou mít při dlouhodobém užívání negativní dopad.
Přesto i u chagy platí, že nevhodné, nadměrné nebo dlouhodobé užívání bez přestávek může vést ke komplikacím – například k nadměrnému zatížení vylučovacích orgánů nebo narušení vnitřní metabolické rovnováhy, zejména u osob s chronickým onemocněním. Obecně se doporučuje kúra v délce 4–8 týdnů, následovaná přestávkou 2–4 týdny, obzvlášť při vyšším dávkování (např. více než 3 g extraktu denně).
Riziko potenciální toxicity se zvyšuje u nekvalitní chagy, např. sbírané v kontaminovaném prostředí, průmyslových oblastí nebo u špatně sušené, plesnivé suroviny. Chaga snadno absorbuje těžké kovy a toxiny z okolí, a proto je důležité, aby pocházela z čistého prostředí a byla laboratorně testovaná na kontaminaci (těžké kovy, plísně a pesticidy). Také houby pěstované v laboratorních podmínkách (tzv. mycelium na zrní) nemají stejné složení a terapeutický potenciál jako chaga z přírody a jejich účinky se mohou lišit.
Srdce břízy a černé zlato Sibiře. Zajímavosti o houbě chaga
- Slovo "čaga" pochází pravděpodobně z jazyků uralských kmenů, jako je mansijština nebo komijština, a označuje „houbu“ nebo „hmotu na stromě“.
- V románu Rakovina (A. I. Solženicyn, 1968) autor zmiňuje, jak chaga pomohla hlavní postavě bojovat s rakovinou Díky tomuto literárnímu odkazu se chaga dostala do povědomí i za hranicemi SSSR a začala se šířit na Západ.
- Chaga roste pomalu a nenápadně, často až deset let, než dosáhne velikosti vhodné ke sběru. Přitom je velmi vzácná – na každých 20 000 bříz připadá jen jedna napadená touto houbou. I proto je v některých zemích chráněná nebo považovaná za ohrožený druh.
- Melanin obsažený v chaze jí dodává charakteristickou černou barvu a činí z ní jeden z njsilnějších přírodních antioxidantů vůbec. Její antioxidační kapacita (ORAC hodnota) patří mezi nejvyšší v rostlinné i houbové říši.
- V dávných dobách, kdy lidé žili v hlubokém souladu s lesem, říkali sibiřští šamani, že každý strom má duši a bříza má srdce. Ale jen zřídka jej ukáže. Když je krajina nemocná, když se země unaví, nebo když člověk ztrácí cestu, objeví se na kmeni černý výrůstek – chaga, kterou šamani nazývali „srdce břízy“.
Jak připravit chagu? Rrecepty na odvary a elixíry
- Klasický odvar z chagy (čaj pro denní užití)
Ingredience: 1 polévková lžíce drcené chagy (ne prášek!), 500 ml vody
Postup: Chagu nasypte do studené vody. Přiveďte k varu a vařte pod pokličkou 15–30 minut (čím déle, tím silnější). Nechte krátce odstát a sceďte. V lednici lze uchovat 2–3 dny.
Doporučené dávkování: 1–2 šálky denně nalačno nebo mezi jídly. Tradičně se užívá pro podporu imunity, jater, trávení a při únavě.
- Silný sibiřský odvar („lesní elixír“) – vícecyklový výluh
Ingredience: 20–30 g drcené chagy, 1 litr vody
Postup: Chagu nechte 12 hodin louhovat ve studené vodě. Poté přiveďte k varu a vařte 1 hodinu na mírném ohni. Nechte vychladnout, znovu zalijte a vařte ještě 30 minut. Výluh lze použít opakovaně (2–3x), dokud neztratí barvu.
Doporučené dávkování: 100–150 ml ráno a večer, 4–8 týdnů. Oblíbený při detoxikaci, chronické únavě a celkové regeneraci.
- Dvojitý extrakt
Nejprve připravte silný vodní odvar podle výše uvedeného receptu. Poté zvlášť alkoholový extrakt (tinkturu). Oba výluhy smíchjte v poměru 1:1, např. 100 ml odvaru + 100 ml tinktury. Tato kombinace umožňuje uvolnění účinných látek rozpustných ve vodě (např. polysacharidů) i v alkoholu (např. triterpenů, betulinu). Výsledkem je nejkomplexnější forma užívání chagy.
- Rituální „elixír síly“ podle sibiřských bylinářů
Ingredience: 20 g chagy, 1 lžička pryskyřice smrkové nebo borovicové (lze nahradit kapkou propolisu), 1 lžička březových pupenů, med podle chuti
Postup: Povařte chagu s pupeny 45 min. Přidejte pryskyřici a nechte 10 min louhovat. Med přidejte až po mírném zchladnutí. Tento nápoj je tradičně využíván pro hluboké očisty a v obdobích životních změn.
Byliny s podobnými účinky
- Reishi (Ganoderma lucidum) - silný adaptogen a imunomodulans, působí proti zánětům a stresu. Vykazuje protinádorovou aktivitu. Nejbližší funkční „sourozenec“ chagy – často se kombinují.
- Cordyceps (Cordyceps sinensis) - podporuje imunitu, energii, vytrvalost, posiluje plíce a ledviny. Skvělý pro fyzickou i psychickou odolnost – doplňuje chagu v oblasti vitality.
- Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis) - protizánětlivý, antioxidační a potenciálně protinádorový účinek. Vhodný pro podporu jater a nervového systému. Posiluje detoxikaci a buněčnou ochranu podobně jako chaga.
- Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) - regeneruje jaterní buňky, má výrazné antioxidační a detoxikační vlastnosti. Vhodný doplněk k chaze při jaterních kúrách nebo při chemické zátěži.
- Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) - adaptogen, zlepšuje odolnost vůči stresu, únavě a psychické zátěži. Vhodná kombinace s chagou pro podporu vitality a duševní výkonnosti.
- Kurkuma (Curcuma longa) - protizánětlivá, antioxidační, chrání mozek i cévy, podporuje játra a trávení. Posiluje buněčnou ochranu a působí synergicky s chagou.
Synergické kombinace pro cílenou podporu
- Na posílení imunity: chaga + reishi + echinacea
- Pro detoxikaci a regeneraci jater: chaga + ostropestřec + kopřiva
- Na podporu mozku a paměti: chaga + hericium (korálovec) + ginkgo
- Jako doplněk při onkologické léčbě: chaga + cordyceps + kurkuma (pod dohledem lékaře)
V textu byly použity vedle osobních zkušeností informace z klinických studií, článků a publikací:
Inonotus obliquus - from folk medicine to clinical use.
Szychowski KA, Skóra B, Pomianek T, Gmiński J. J Tradit Complement Med. 2020 Aug 22;11(4):293-302. doi: 10.1016/j.jtcme.2020.08.003. eCollection 2021 Jul. PMID: 34195023
Therapeutic properties of Inonotus obliquus (Chaga mushroom): A review.
Ern PTY, Quan TY, Yee FS, Yin ACY. Mycology. 2023 Oct 20;15(2):144-161. doi: 10.1080/21501203.2023.2260408. eCollection 2024. PMID: 38813471
Research Progress on Application of Inonotus obliquus in Diabetic Kidney Disease.
Wang S, Wang R, Li R, Li Y. J Inflamm Res. 2023 Dec 25;16:6349-6359. doi: 10.2147/JIR.S431913. eCollection 2023. PMID: 38161352
Lu Y, Jia Y, Xue Z, Li N, Liu J, Chen H. Polymers (Basel). 2021 Apr 29;13(9):1441. doi: 10.3390/polym13091441. PMID: 33947037
You CL, Lee SJ, Lee J, Vuong TA, Lee HY, Jeong SY, Alishir A, Walker AS, Bae GU, Kim KH, Kang JS. Int J Biol Sci. 2023 Sep 11;19(15):4898-4914. doi: 10.7150/ijbs.84970. eCollection 2023. PMID: 37781506
Łysakowska P, Sobota A, Wirkijowska A. Molecules. 2023 Jul 14;28(14):5393. doi: 10.3390/molecules28145393. PMID: 37513265
Inonotus obliquus polysaccharide ameliorates serum profiling in STZ-induced diabetic mice model.
Xu T, Li G, Wang X, Lv C, Tian Y. BMC Chem. 2021 Dec 17;15(1):64. doi: 10.1186/s13065-021-00789-4. PMID: 34920751
Camilleri E, Blundell R, Baral B, Karpinski TM, Aruci E, Atrooz OM. Heliyon. 2024 Aug 6;10(15):e35638. doi: 10.1016/j.heliyon.2024.e35638. eCollection 2024 Aug 15. PMID: 39170453
Chaga mushroom: a super-fungus with countless facets and untapped potential.
Fordjour E, Manful CF, Javed R, Galagedara LW, Cuss CW, Cheema M, Thomas R. Front Pharmacol. 2023 Dec 5;14:1273786. doi: 10.3389/fphar.2023.1273786. eCollection 2023. PMID: 38116085
Ishfaq PM, Mishra S, Mishra A, Ahmad Z, Gayen S, Jain SK, Tripathi S, Mishra SK. Curr Res Pharmacol Drug Discov. 2022 Jul 8;3:100118. doi: 10.1016/j.crphar.2022.100118. eCollection 2022. PMID: 35992377
Yu S, Lai Z, Xue H, Zhu J, Yue G, Wang J, Jin LH. Toxicol Mech Methods. 2024 Nov;34(9):970-984. doi: 10.1080/15376516.2024.2368795. Epub 2024 Jun 27. PMID: 38872277
Wu Y, Cui H, Zhang Y, Yu P, Li Y, Wu D, Xue Y, Fu W. Mol Med Rep. 2021 Jan;23(1):77. doi: 10.3892/mmr.2020.11716. Epub 2020 Nov 25. PMID: 33236154
Zhang Y, Liu Q, Sun Y, Jiang J. FEMS Microbiol Lett. 2023 Jan 17;370:fnad126. doi: 10.1093/femsle/fnad126. PMID: 38017614
Fungi as a source of bioactive molecules for the development of longevity medicines.
Shevchuk Y, Kuypers K, Janssens GE. Ageing Res Rev. 2023 Jun;87:101929. doi: 10.1016/j.arr.2023.101929. Epub 2023 Apr 7. PMID: 37031727
Aromatic compounds from the sclerotia of Inonotus obliquus.
Zou CX, Zhang YY, Bai M, Huang XX, Wang XB, Song SJ. Nat Prod Res. 2021 Jul;35(14):2454-2457. doi: 10.1080/14786419.2019.1677656. Epub 2019 Oct 15. PMID: 31612726
Wang S, Dong K, Zhang J, Chen C, Shuai H, Yu X. Nutr Res Pract. 2023 Dec;17(6):1128-1142. doi: 10.4162/nrp.2023.17.6.1128. Epub 2023 Sep 20. PMID: 38053824
Anti-neuroinflammatory polyoxygenated lanostanoids from Chaga mushroom Inonotus obliquus.
Kou RW, Han R, Gao YQ, Li D, Yin X, Gao JM. Phytochemistry. 2021 Apr;184:112647. doi: 10.1016/j.phytochem.2020.112647. Epub 2021 Jan 9. PMID: 33434790
Jiang S, Shi F, Lin H, Ying Y, Luo L, Huang D, Luo Z. Int J Biol Macromol. 2020 May 15;151:1277-1286. doi: 10.1016/j.ijbiomac.2019.10.174. Epub 2019 Nov 18. PMID: 31751687
Lin J, Lu YY, Shi HY, Lin P. Int J Med Mushrooms. 2023;25(10):49-64. doi: 10.1615/IntJMedMushrooms.2023049657. PMID: 37830196
Shan P, Wang C, Chen H, Yu J, Zhang H. Bioorg Chem. 2023 Oct;139:106741. doi: 10.1016/j.bioorg.2023.106741. Epub 2023 Jul 17. PMID: 37480812
Hu B, Dong Y, Zhou W, Ma Y, Li L, Fu X, Zhang W, Luo Y, Pu J, Deng X, Zhang R, Liu S. PLoS One. 2021 Nov 5;16(11):e0259570. doi: 10.1371/journal.pone.0259570. eCollection 2021. PMID: 34739514
Sang R, Sun F, Zhou H, Wang M, Li H, Li C, Sun X, Zhao X, Zhang X. Immunopharmacol Immunotoxicol. 2022 Feb;44(1):129-138. doi: 10.1080/08923973.2021.2017453. Epub 2021 Dec 17. PMID: 34918603
Kim J, Yang SC, Hwang AY, Cho H, Hwang KT. Molecules. 2020 Sep 6;25(18):4066. doi: 10.3390/molecules25184066. PMID: 32899899
Chen S, Ma Y, Li H, Lang H, Li Y, Wu J, Zhou M, He Y, Liu Y, Guo E. Nutr Hosp. 2022 Dec 20;39(6):1256-1263. doi: 10.20960/nh.03838. PMID: 36173186
Luo LS, Wang Y, Dai LJ, He FX, Zhang JL, Zhou Q. J Food Biochem. 2022 Mar;46(3):e13932. doi: 10.1111/jfbc.13932. Epub 2021 Sep 15. PMID: 34528276
Protective effect of Inonotus obliquus polysaccharide on mice infected with Neospora caninum.
Tang Z, Xie S, Min P, Li H, Zhao F, Liu M, Jin W, Wang L, Zhao J, Jia L. Int J Biol Macromol. 2024 Mar;261(Pt 2):129906. doi: 10.1016/j.ijbiomac.2024.129906. Epub 2024 Feb 2. PMID: 38309392
[Anti-tumor effect of Inonotus obliquus extract on 4T1 tumor-bearing mice].
Han C, Zhao J, Li Y, Shi L. Wei Sheng Yan Jiu. 2024 Nov;53(6):988-1015. doi: 10.19813/j.cnki.weishengyanjiu.2024.06.022. PMID: 39719351
Yan K, Zhou H, Wang M, Li H, Sang R, Ge B, Zhao X, Li C, Wang W, Zhang X. Evid Based Complement Alternat Med. 2021 Dec 29;2021:2245496. doi: 10.1155/2021/2245496. eCollection 2021. PMID: 35003292
Antidiabetic activity of Inonotus obliquus water extract in alloxan-induced diabetic mice.
Delgersaikhan N, Odkhuu E, Khaltar P, Samdan E, Dugarsuren U, Dalkhsuren SO, Dorjkhuu A, Aldartsogt D, Amgalanbaatar A. J Complement Integr Med. 2024 Nov 11;21(4):472-480. doi: 10.1515/jcim-2024-0316. eCollection 2024 Dec 1. PMID: 39523023
